V roce 2002 vyšla kniha Richarda Floridy The Rise of the Creative Class, která se stala bestsellerem. Její téma je převážně sociologické, přesto nadchnula ekonomy, podnikatele i fanoušky nových technologií. Dlužno dodat, že si získala také řadu odpůrců, neboť je nesmírně provokativní. Autor se v ní věnuje rostoucímu významu nové sociální třídy a mě se líbila natolik, že se vám ji pokusím na pokračování představit. (12.12.2006)
V roce 2002 vyšla kniha Richarda Floridy The Rise of the Creative Class, která se stala bestsellerem. Její téma je převážně sociologické, přesto (nebo právě proto) nadchnula ekonomy, některé politiky a podnikatele, umělce i fanoušky nových technologií. Dlužno dodat, že si získala také řadu odpůrců, neboť je nesmírně provokativní. Autor se v ní věnuje rostoucímu významu nové sociální třídy a mě se líbila natolik, že se vám ji pokusím na pokračování představit.
Kreativní třídou myslí Florida v první řadě lidi pracující jako vědci, inženýři, designéři, architekti, dále pracovníky v oblasti vzdělávání, umění nebo zábavy, jejichž ekonomickou funkcí je vytvářet nové myšlenky, technologie nebo nový kreativní obsah. Kolem tohoto jádra počítá do kreativní třídy širší skupinu podnikatelů a profesionálů působících v oblasti práva, financí nebo zdravotnictví. Tito všichni dohromady představují v USA a ve vyspělé Evropě 25-30 % pracovních sil a za posledních 20 let se jejich podíl zvýšil o čtvrtinu až polovinu.
Florida tvrdí, že právě koncentrace těchto lidí je motorem ekonomiky a konkurenceschopnosti měst a regionů. Na rozdíl od tradičně rozšířeného modelu, který se opírá pouze o dopad přímých investic, vznik nových firem a vytváření pracovních příležitostí si Florida všímá vlivu tzv. 3T faktorů – technologií (dají se měřit inovacemi a koncentrací hi-tech průmyslu), talentovaných lidí (nejen ve smyslu kvalifikace a získaného vzdělání) a tolerance (otevřenosti novým lidem, novým myšlenkám a různorodosti). Svoje argumenty má podloženy rozsáhlým výzkumem především v USA, ale ve spolupráci s dalšími partnery i v dalších zemích Evropy. O studii Europe in the Creative Age britského think tanku Demos jste se již mohli ve VIP přečíst a také promluvit s Melissou Mean, která přijala naše pozvání do diskusního panelu britského večera Innovation & Inspiration, Intelligence & Instinct v říjnu 2005 v Brně.
Zatímco bohatství regionu plynulo dříve především z přírodních zdrojů, jejichž umístění se v čase prakticky nemění, dnes jsou hlavním aktivem tvořiví lidé s velkou možností mobility. Pro konkurenceschopnost regionu je tedy klíčovou schopností získat, kultivovat a motivovat tuto skupinu lidí. Floridovy knihy (po Vzestupu kreativní třídy následovaly další dvě) se zabývají podmínkami, ekosystémem, které pomáhají některým geografickým lokalitám být pro kreativní třídu atraktivnější než jiné.