Zásadním zlomem ve vývoji bankovního sektoru je okamžik vzniku prvních čistě elektronických, na Internet orientovaných bank. Ty se nesnažily zakládat fyzické expozitury, neměly žádné klasické bankovní přepážky a byly schopny otevřít nový účet interaktivně bez toho, aby byl klient nucen opustit svoji pracovnu. Tyto banky pak zcela bezpečně zajišťovaly operace s účtem v prostředí veřejné a otevřené sítě. Vzhledem ke globálnímu rozšíření sítě Internet a stále větší poptávce po bankovních službách v rámci této sítě, se rozhodly i klasické banky vstoupit do světa Internet bankingu a otevřít své vlastní ”virtuální pobočky”.

Elektronické bankovnictví umožňuje prostřednictvím komutovaných linek, celulární sítě GSM či Internetu/Intranetu připojit různé koncové terminály (PC, GSM, viewstation) ke společnému ”back office”, tedy modulu, obsahujícího mimo jiné databázi klientských účtů a zůstatků na účtech, příkazů k převodům vydaných klientem a jeho dalších trvalých příkazů, proběhlých transakcí, informací o dalších aktivitách klienta v bance a informace o službách poskytovaných bankou.

Elektronicky poskytované bankovní služby můžeme rozdělit do následujících tří skupin:

• Informace veřejného charakteru - klient může získat informace o bance, bankovních službách a jejich podmínkách, dále získat informace o depozitních a úvěrových produktech banky.

• Informace klientského charakteru - informace o aktuálním zůstatku na účtu, výpis posledních transakcí na účtu, o platebních transakcích realizovaných na platebním účtu klienta, automatické zprávy o platebních operacích, které překračují jím stanovený finanční rámec a automatické zprávy o tom, že byla uskutečněna platební operace, kterou očekává.

• Elektronická platební operace - pomocí produktů systému elektronického bankovnictví možno též realizovat operace, u kterých je výsledkem platební transakce (např. příkaz k úhradě, inkasu, trvalé příkazy k úhradě). Tyto služby už vyžadují přísné bezpečnostní mechanismy, jako je šifrování, hešování a digitální podpisy.

S použitím Cybershopping (CHIPweek 7/97) a Bill´s bill (CHIP Magazín č.3/1997) - Ivan Novotný

Český Internet banking očima The Prague Tribune (D.Paul Henderson)

Nacházíme se v období překotného růstu spotřebitelské poptávky po finančních službách nabízených pomocí počítačů a webových stránek. Dnes má v USA on-line přístup k běžným účtům 7,5 miliónů spotřebitelů. Poslední zveřejněné odhady předpovídají, že v roce 1998 do jedoucího vlaku bankovních služeb on-line naskočí další tři až čtyři miliony uživatelů.

Bankovnictví po Internetu bývá často zaměňováno s tzv. homebankingem. např. v případě   PC Home Banking rozešlou banky (nebo stavební spořitelny) uživatelům balík finančních programů na disketách, a ti pak mohou systémem “off-line” , tedy nikoliv v reálném čase, zadávat údaje a pak je odesílat do banky prostřednictvím soukromé sítě banky. Naproti tomu pravý Internet Banking umožňuje uživatelům přístup ke svým účtům z jakéhokoliv osobního počítače s instalovaným prohlížečem, aniž by u sebe museli zákazníci nosit nějaké diskety.

V kontrastu s bezbřehou povahou Internetu zůstávají české banky ostrůvky informací s několika málo mosty překračujícími okruh těch, kdo si tuto technologii osvojili již dříve. Aby banky dokázaly uspět, musejí si udržet své vysoce ziskové zákazníky poskytováním pohodlných on-line služeb s přidanou hodnotou a přitom musí vést velké množství méně ziskových zákazníků k ekonomičtějším službám domácího bankovnictví s cílem zlákat je k nákupu dynamičtějších bankovních produktů.

Banky se také musí více věnovat jednotlivým komunitám. Kdo chce být na čele on-line bankovnictví, musí sloužit uživateli a nikoliv počítači. Jestliže do roku 1999 85 % předních komerčních bank převede na Internet významnou část služeb, nabídka lokalizovaného obsahu a individualizace on-line spojení představují základ pro vybudování úspěšné virtuální pobočky.

Nejočividnější přínos spočívá v nákladech. Následující tabulka ukazuje srovnání nákladů banky na jednu transakci přes různé kanály. A přestože tabulka byla sestavena pro banky v USA, uvedená čísla by měla být dostatečným důvodem, aby kterákoliv banka v libovolné zemi zbystřila pozornost.

Náklady na různé typy transakcí

Zdroj: Wells Fargo Bank 1997

Komentáře