Evropská komise nedávno vydala historicky první rozhodnutí týkající se kolektivní správy a poskytování licencí za účelem komerčního využití hudebních děl na Internetu. Podle nových pravidel stačí "vysílatelům" získat od agentur, které vybírají licenční poplatky, jednu souhrnnou licenci k pokrytí internetového vysílání do většiny evropských zemí. Dříve bylo třeba mít licence od každé národní agentury spravující autorská práva a vybírající poplatky. Nový systém má nejen usnadnit získávání licencí, ale také zvýšit konkurenci mezi subjekty, které zastupují hudební průmysl a autory hudebních děl.
Stojí asi za to připomenout, že rozhlasové a televizní společnosti, které působily na národní nebo regionální bázi a spadaly pod autorské právo dané územní licencí, začaly v posledních letech poskytovat svoje programy kromě tradičních terestrických nebo kabelových přenosů také přes Internet. Tato praxe známá pod pojmem simulcasting však vyžaduje mezinárodní licence od držitelů autorských práv. Globální povaha Internetu si tak vyžádala nový přístup a právní úpravu.
Zkusme se zamyslet nad tím, zda by nový přístup nebyl vhodný též vůči těm agenturám, které se nestydí každoročně požadovat nemalé peníze od muzeí, dopravců, jejichž řidiči mívají občas puštěné při jízdě rádio, a časem možná vůči těm z nás, kteří poslouchají hudbu natolik hlasitě, že by to mohlo být považováno za veřejnou produkci.