"Velmi pomalu roste kvalita lidských zdrojů měřená podílem vysokoškoláků na celkové zaměstnanosti a délkou studia. Produktivita práce nedosahuje ani 50% úrovně EU-15. Struktura zaměstnannosti se sice posouvá ve prospěch služeb, ale tento poměr stále neodpovídá vyspělé Evropě (v ČR za rok 2003 56%, zatímco v EU-15 téměř 70% lidí)... Ve výši průměrných platů jsme ani ne na 30% průměru EU-15, ačkoli v zaměstnání trávíme o 20% více času."
Takto hodnotí konkurenceschopnost ČR druhé vydání Manifestu znalostní společnosti, které v návaznosti na svůj loňský počin, kterému jsme se již ve VIP věnovali, vydalo Sdružení pro informační společnost (SPIS). V přehledně strukturovaném koncepčním dokumentu opět představuje vizi konkurenceschopné České republiky s analýzou současných trendů a porovnává ČR a vybrané země na základě standardních indikátorů a výsledků mezinárodních průzkumů.
Za jeden z největších handicapů v očích investorů považuje přebyrokratizovaný a neintegrovaný způsob výkonu veřejné správy, který je "živnou půdu pro korupci a klienteliství". Jako další základní problémy jsou nepřekvapivě zmiňovány nedostatečná jazyková vybavenost, rigidní legislativa v oblasti pracovního práva (problematické zaměstnávání lidí na smluvním základě), vysoké zdanění práce a obtížné zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU.
Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm zatím nediskutovalo na předních stránkách deníků a ekonomických periodik. Nejde v něm přece o přihřívání polívčičky ICT firem, ale o to, v jakém státě chceme žít a co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá "maličkost". Přesvědčit je, aby si 30 stran přečetli a zaujali k nim jednoznačné stanovisko. Podle něho bychom se mohli řídit v červnových volbách.