V důsledku zásadních změn přechodu k informační společnosti ztrácejí některé postupy manažerského myšlení a jednání nejen svá oprávnění a význam, ale podemílají tím i opory profesní kvalifikace jejich nositelů, píší v knize Informační management - Pojetí, poslání a aplikace její autoři Leo Vodáček a Antonín Rosický.
Pokud se manažeři budou zuby nehty držet starých a osvědčených postupů, brzy začnou ztrácet dech a přestanou stačit tempu současné doby. Postupně se přeruší jejich kontakty ve světem vývoje, až dojde k úplnému zastarání svěřených firem. Brzy ochutnají ovoce neúspěchu, a tak budou stejně nakonec donuceni k tomu, aby přistoupili k novým a netradičním metodám.
Budou však ještě dlouhou dobu za ostatními, kteří před nimi budou mít náskok. S novými metodami totiž začali dříve, mohli si je už vyzkoušet v praxi a mají na čem stavět do budoucna. Firma se starými metodami si bude muset nové teprve osvojit, pak zavést do praxe, a teprve potom s nimi funkčně pracovat. Mezitím už budou ostatní vyspělejší podniky daleko vepředu.
Jestliže se firmy přeci jen rozhodnou k zavedení nových metod, jejich záměr se nemusí setkat s úspě chem. Alespoň v počátku ne. Může být již i pozdě - protože konkurence nemá tendenci tolerantně čekat. Proto dnes vzniká nutnost manažerské teorie a praxe umět včas, rozbít starý porcelán, což je obrat použitý H. J. Johanssonem a jeho spoluautory, když charakterizují nutnost umět opustit zastaralá paradigmata, uvádějí autoři již zmíněné publikace.
A v čem vlastně tkví převratné změny, kterých by se měli manažeři dopouštět ve svých mozcích a v řízení firem? Jde o nové pojetí informací a schopnost s nimi umět pracovat. Začala doba dlouhodobé konjunktury pro kvalitní podnikatele, manažery a další ekonomicky vzdělané odborníky. Podstatným měřítkem této kvality se stává individuální schopnost široce pojímané práce s informacemi, založené na schopnosti se učit a vhodně je interpretovat.
Změny se dotýkají několika zásad ních oblastí. Jde zejména o to, abydošlo ke zvýšení komplexnosti problémů, dynamičnosti a interní rozpornosti, a zvýšení míry neurčitosti a rizika podnikatelských aktivit. Data, která jsou firmami a jejich představiteli získávána účelově, musejí být naprosto adekvátní potřebám podniků, aby se mohla stát klíčovým zdrojem a podmínkou pro úspěšné řešení všech úkolů, které si firma stanoví. V souvislosti s tím stále stoupá potřeba kompatibilních prostředků informačních technologií, které by byly schopny zadané úkoly pomoci řešit.
Aby manažeři nové epochy mohli splňovat všechny nároky, které na ně klade informační společnost, budou si muset doplňovat kvalifikaci, neustále se vzdělávat a sledovat trendy, kterými se bude další vývoj ubírat. Budou si muset osvojit znalosti výpočetní techniky a komunikačních technologií v míře mnohem vyšší než je ta současná.
Pro dobu, ve které budou manažeři užívat vyjmenované technologie a systémy, se používá označení - informační management. Autoři stejnojmenné publikace tvrdí, že zatím tento pojem nemá svoji ustálenou definici ani obsahovou interpretaci v celém světě, nikoli pouze v českých podmínkách. A to ani v teorii, ani v praxi. Platí to přesto, že jde o slovní spojení pojmů informace a management, které jsou běžně širokou veřejností používány. I když má tato nejednoznačnost více příčin, za pod statné pro další výklad považujeme tři. Jsou to:
Podstatné však je, že informační management existuje, naznačuje další cestu, kterou se zřejmě bude management ubírat, a nakolik jeho metodmanažeři užívají. Informační management sám o sobě tvoří tři základní názorové proudy, tři hlavní etapy jeho vývoje. První etapu začal rok 1966, kdy byl zřejmě poprvé tento termín použit R. S Taylorem a jeho kolegy. Zorganizovali tehdy konferenci k otázkám systémového pojetí a zpracování in ženýrských informací a výuky. Chtěli se zasadit o to, aby se v technických řešeních začala uplatňovat takzvaná inženýrská hospodárnost - Engineering Efficiency. V počátku 70. let trend pokračuje požadavkem postupného zavádění výpočetní techniky při zpracovávání velkého objemu dat.
Od konce sedmdesátých let a zejména vosmdesátých letech, kdy začala druhá etapa informačního managementu, se tento termín používal hlavně mezi odborníky, kteří se pohybovali v oblasti informatiky. V té době se začaly objevovat první definice informačního managementu, které ho označovaly jako management využívající prostředků informačních technologií. Nesporným kladem druhé etapy vývoje nového typu managementu bylo, že se kladl důraz na zájem o hospodárné zajišťování podnikových informačních procesů ve všech funkcionálních oblastech firmy. Sílil i důraz na funkční postavení a úlohu vedoucích pracovníků, kteří práce na aplikaci IS/IT (informační systémy založené na prostředcích informační technologie - pozn. autora) řídí. Důsledkem byl např. vznik funkce tzv. informačních manažerů (Information Manager, Chief Information Officer aj.), tj. lidí zodpovědných za koncepční a ekonomicky hospodárný rozvoj aplikace IS/IT v organizaci. Měli a dodnes mají obvykle pozitivní význam, uvádějí Leo Vodáček a Antonín Rosický. I přes svůj nesporný význam a posun dopředu měla druhá etapa informačního managementu své negativum. Zkušenosti z praxe průmyslově vyspělých zemí v posledních letech prokázaly, že akcent informačního managementu jen na hospodárné zajišťování informačních procesů může sklouznout i k dokonalému provádění nesprávně koncipovaných záměrů. Tyto postupy pomáhaly totiž řešit spíše již dříve zaběhnutou administrativu a rutinní problémy dobře strukturovaného charakteru. Méně se jim dařilo uspokojovat požadavky tvořivého managementu, vhodného pro turbulentní prostředí, tvrdí autoři. V průběhu druhé etapy informačního managementu začaly dokonce vycházet časopisy, které mají termín ve svém názvu. Nebo byly založeny organizace, zabývající se tímto tématem.
Počátek 90. let je zároveň počátkem třetí etapy informačního managementu. Stále více se klade důraz na využití prostředků výpočetní techniky a informačních technologií k zabezpečení kvalitní manažerské práce - tedy efektivního dosažení poslání a cílů organizací. V průběhu posledních několika málo let si teoretici a postupně i praktici moderního managementu stále více uvědomují, že tvůrčí a zároveň významově klíčová manažerská práce je založena na informačních procesech. Myslí se tím individuální schopnosti vybírat, zpracovávat a verifikovat data, transformovat data na informace odpovídající subjektivním potřebám manažerů, umět tyto informace adekvátně (účelně, účinně, včas) využívat v rámci kvalitních systémů manažerských znalostí (kvalifikace), píší Leo Vodáček a Antonín Rosický.
Současné pojetí informačního managementu by mělo respektovat jak primární potřeby manažerského pohledu, tak i hospodárné zajištění tomu odpovídajících informačních procesů. Jednoduše řečeno: nejdříve musejí manažeři dělat správné věci, a teprve potom se zaměřit na to, jak je provést hospodárně. Tedy effectiveness a efficiency. Současná doba potvrzuje, že se nevyplácí dávat jedné části přednost před druhou. Obě mají své opodstatnění a obě se musejí uplatňovat při všech manažerských procesech.
Tento článek byl publikován v Lidových novinách, 13.3.1997.
V r. ‘97 měl možná uvedený článek nějakou výpovědní hodnutu. Nadšení Ing. A. Rosického - dost možná poněkud nekritické k nové době ve své době - do současné doby stále ještě nevyprchalo - tzv. novými možnostmi v hospodářské politice, tedy i v managementu, v informačních možnostech a jejich využití by mohlo budit úsměv, kdyby nebylo zavádějící. Ing. A. Rosický pravděpodobně nikdy nestanul mimo zdi VŠ-VŠE, mimo tento namnoze sterilní prostor, nehledě na obsah jím vyučovaným předmětů (něco z toho v rámci mého studia VIK FF UK mám i já za sebou - zkouška za 1). Tedy jeho názory coby národohospodáře informatika prezenované a předáváné nastupující nové ekonomické vzdělanosti mohou vést k čemu asi tak. Přinejmenším k naprostému přezírání všeho co bylo, ať už bylo jak bylo, což bývá v každém případě nehoráznost a v téměř každém případě se může vymstít. Ovšem tak jak svoje názory prezentuje Ing. A. Rosický je velmi účelové, tak jako názory snad většiny sympatizantů, ne-li členů ODS. Ne snad, že by názory jiných dalších nemohly být účelové, že ?! Nicméně Ing. A. Rosický jakožto vyučující na VŠ-VŠE by měl být nad politikou, což je něco co se právě od Ing. A. Rosického, tak jak ho znám, nedá očekávat! ZK