Makroinformatika ve světle megatrendů ICT
Éry ICT
V současné době jsme svědky budování globální komunikační infrastruktury, která je poznamenána propojením informačních a komunikačních technologií. Megatrendy ICT lze nejlépe charakterizovat érami rozvoje informačních a komunikačních technologií:
Éry informačních a komunikačních technologií
Konvergence ICT jako základní makroinformatický faktor
Vývoj digitálních technologií v elektronice a výpočetní technice vytváří prostor pro nový přístup k dodávce a užívání informačních služeb. Konvergence je centrální pro budoucí rozvoj informačních a komunikačních technologií. Pojem konvergence ICT zahrnuje:
Propojení odlišných síťových platforem
V průběhu konvergence dojde k technologické homogenizaci dnes odlišných síťových platforem, a to:
Tato konvergence na technologické úrovni je umožněna jednotnou digitální technologií použitelnou jak pro přenos hlasu a zvuku, tak dat, obrázků a počítačových programů.
Vznik integrovaných koncových zařízení
Jednotná digitální technologie umožní vznik integrovaných zařízení schopných v sobě spojit funkce jednoúčelových zařízení.
Dnešní příklady:
Dnešní televizní přijímače kombinují televizní a telekomunikační možnosti. Televizory mohu sloužit jako monitory k PC a očekává se, že v nejbližší době se masově rozšíří zařízení PC/TV. Na druhé straně multimediální PC umožňují sledování televizních pořadů. Je zřejmé, že potřeby a požadavky uživatelů povedou k lepšímu přístupu k informacím a manipulaci s nimi.
Globalizace informační infrastruktury a vznik nových služeb na ní založených
Konvergence není jen technologickou záležitostí, ale je o službách a o nových cestách podnikání. Jako klíčový faktor konkurenceschopnosti je identifikována tzv. podnikatelská inteligence, tj. schopnost přístupu a užití informací o podnikatelském okolí, které mají strategický význam. ICT se tím stává rozhodujícím nástrojem pro podporu rozhodování a řízení. Přístup ke globální informační infrastruktuře nabývá prioritní důležitost a je dán požadavky trhu. Nové technologie budou akceptovány jen tehdy, když budou uspokojivě řešit uživatelské požadavky. Skutečností je, že vznik nových služeb může být velmi rychlý a tyto služby budou svojí podstatou globální.
Spojení podnikání na globální bázi bude vést k novému pojetí konkurence. Na konvergované informační infrastruktuře vznikne prostor pro vytváření kooperativních informačních systémů. Ty budou zajišťovat globální propojení kooperujících organizací. Globální základ dnešních komunikačních platforem, zejména Internetu, ukazuje cestu ke globalizaci a integraci národních ekonomik. Důležitým důsledkem globalizace je zvýšení možnosti individualit a menších a středních podniků zapojit se do globálních aktivit a tím i vyšší konkurence a nabídka služeb.
Konsolidace služeb informačního řetězce
Cesta od vzniku údaje po jeho dodání uživateli je zabezpečována informačním řetězcem. Informační řetězec zahrnuje:
Transfer informací
Plná konektivita koncových zařízení s sebou přinese lepší možnosti sdílení informací. Dojde ke všeobecnému přístupu k veřejným informacím. Sdílení informací je nejvýznamnějším rysem konvergence, protože reprezentuje výraznou přidanou hodnotu konvergence. Sdílení informací mezi partnery kooperujícími na globálních procesech je polovičním úspěchem k vytváření znalostí, neboť znalost neznamená pouze obdržení informací, ale vzniká jejich zasazením do správného kontextu a jejich sdílením. Přitom informace mohou být velmi dobře přenášeny v elektronické podobě.
Informační společnost a makroinformatika
Informační společnost
Výsledkem síťové éry, která v současnosti probíhá, bude vytvoření globální celosvětové komunikační infrastruktury. Jejímrysem je posun od primárně vnitřní automatizace k externí komunikaci.
Kolem roku 2010 se očekává nástup éry informační společnosti, jejímž rysem bude vytvoření globální sítě umožňující nejen komunikaci, ale především poskytující velké množství dat. Z těchto dat se budou důslednou kooperací prvků na síti odvozovat informace a znalosti. Vzniknou tak kooperativní informační systémy, nad kterými bude prováděn intenzivní management znalostí. Typicky budeme v éře informační společnosti vědět “jak” získat informace, ale nebudeme znát “co” chceme.
Vlivem prudce rostoucích možností ICT všechno nasvědčuje tomu, že technologická revoluce postavená na informacích a informačních technologiích musí mít velmi silný a rychlý dopad do společnosti. Vliv ICT je charakterizován oproti předchozím technologickým vlnám širokou plošností průniku do všech oblastí společnosti a vysokou rychlostí tohoto průniku. Předpokládá se zasažení všech sektorů (průmysl i služby, privátní a státní sektor, administrativa, manuální pracovníci a manažeři). Společnost bude zasažena v práci i mimo ni při zábavě a každodenním životě.
Vliv ICT je omezen schopností sociální akceptovatelnosti a strukturálními a institucionálními změnami potřebnými pro využití možností ICT pro společnost, neboť zavedení ICT vyžaduje adaptaci regulačního makroinformatického prostředí. Toto prostředí, kterým se zabývá makroinformatika, je předpokladem pro vznik informační společnosti.
Makroinformatické prostředí musí vytvořit kompatibilní koncepci, která bude podporovat a katalyzovat zavedení možností ICT do celé společnosti:
Je zřejmé, že čím rychleji se tyto změny prosadí, tím rychleji se objeví výhody užití ICT. Ze síťové éry vyplývají dvězákladní reality:
Makroinformatické prostředí může urychlovat nebo naopak omezovat činnosti jednotlivých organizací směrem k aktivnímu využívání ICT. Bez globální znalosti makrotrendů informační společnosti, bez schopnosti ovlivnit makroinformatické prostředí do podoby regulovaného prostředí, nebudou schopni manažeři podniků uchopit adekvátní iniciativu směrem k využití ICT.
Podnikové informační systémy v rámci kooperativní sítě
Užití ICT vytvoří u podniků tzv. podnikatelskou inteligenci. Podnikatelská inteligence znamená přístup k informacím a užití informací k podnikatelským aktivitám strategické důležitosti. ICT se stávají nástrojem pro rozhodování a řízení. Toto rozšíření z produkční sféry do rozhodovací a strategické sféry je rozhodujícím prvkem konkurenceschopnosti.
Konkurenceschopnost bude profilována schopností akumulace znalostí ve společnostech a jejich kooperací s jinými společnostmi v rámci zhodnocené kooperativní sítě. V informační společnosti budou organizace založeny na externalizaci nestrategických aktivit zaručující vyšší flexibilitu a na vývoji vnitřní ekonomické inteligence se schopností analýzy a prognozování trhu. Konkurenceschopnost organizace pak bude záležet méně na přímé (např. výrobní) produktivitě a více na správném využívání informací z okolí organizace a na schopnosti adaptace k rychle se měnícímu trhu, podmínkám, příležitostem a hrozbám.
Kooperativní informační systémy budou vytvářeny jako virtuální systémy navazujících podnikových informačních systémů partnerů kooperujících na globální komunikační infrastruktuře s cílem vytvořit síť s přidanou hodnotou. Při globalizaci společnosti si nebudou organizace vytvářet vlastní gigantické sítě, ale zapojí se do celosvětové kooperativní sítě. Kooperativní informační systémy budou vytvořeny na globální komunikační infrastruktuře účelově a budou postaveny na stejných technologických principech jako samotná globální infrastruktura. Z tohoto pohledu hraje makroinformatika stále rostoucí roli pro rozvoj samotných podnikových informačních systémů.
Kooperativní informační systémy kladou důraz na interní procesy v organizacích a otevřenost na komunikaci s okolím organizace širokým užitím EDI (Electronic Data Interchange). Takovéto informační systémy budou přecházet do tzv. informační společnosti a vytvoří zhodnocenou síť (The Value Network).
Management znalostí
Klíčové aplikace budou obsahovat metody podpory přeměny informací do znalostí a budou vytvářet přidanou hodnotu podnikové intranet/extranet infrastruktury. Znalosti budou vedeny skrz kooperativní informační systém. V prvcích kooperativního systému budou databáze znalostí a aplikace s databází pravidel.
Zhodnocení sítě je považováno za klíčový znak kooperativních IS. Je třeba rozlišovat mezi virtuální sítí a zhodnocenou sítí. Síť lze zhodnotit službami vycházející z kooperace jejích uživatelů a ze schopnosti řídit nejen přesun informací v místě a čase, ale i znalosti, které lze z kontextu informací na síti získat. V souvislosti s tím se mluví o managementu znalostí (Knowledge Management).
Management znalostí je specifický tím, že se zabývá něčím více než jen řízením a předkládáním informací. Znalost znamená více než obdržení informací. Vzniká až tehdy, když jsou informace dány do kontextu a sdíleny. Tím se odemyká kontextová hodnota informací, která zahrnuje do práce s informacemi předpoklady a zkušenosti.
Literatura
[HUJ94] Hujňák, P., Hujňák, J.: Koncepce rozsáhlých informačních systémů v distribuovaném prostředí. Sborník konference Systémová integrace. 1994.
[HUJ96] Hujňák, P.: Systémová integrace v souvislostech vícevrstvých architektur a middleware. Sborník konference Systémová integrace. 1996.
[ERN96] Creating the Value Network. Ernst&Young LLP. Fifth Annual
Special Report on Technology in Banking. 1996.
[EUC96] Networks for People and their Communities. First Annual Report to the European Commission from the Information Society Forum. June 1996.
[EUC97] Green Paper on the Convergence of the Telecommunications, Media and Information Technology Sectors, and the Implications for Regulation. Commission of the European Communities. COM(97) 623 final. 3.12.1997.
[HUJ97] Hujňák, P.: Směrem ke kooperativním informačním systémům. Sborník konference Datasem. 1997.
[HUJ98] Hujňák, P.: Současnost a budoucnost aplikací v éře Internetu. Sborník semináře Strategie a nástroje pro celopodnikové aplikace v éře Internetu. 1998.
Rozšířená podoba tohoto příspěvku byla prezentována na konferenci Systémová integrace 98