http://www.park.cz/index.php/site/index/ cs vesely@park.cz Copyright 2013 2013-03-10T14:07:00+01:00 http://www.park.cz/startupove_deti_a_ti_velci http://www.park.cz/startupove_deti_a_ti_velci#When:14:07:00Z Akce mě mile překvapila ze dvou důvodů. Tím prvním byla spontánní atmosféra (kterou vytvořit v ex-komunistickém sále Bakaly, hádám, není až tak samozřejmé) a plný sál nadšených mladých zájemců o podnikání. Dopad takového rozsahu se, myslím, podařil malokteré brněnské akci tohoto typu. To je jeden z rozdílů oproti době před 10-12 lety - startupy jsou dnes cool a sexy a finančně je dokonce podporuje kraj i stát. Na pozvání kolegů z TEDx jsem se v pátek přišel podívat na veřejné promítání filmu Startup Kids a s ním spojenou diskusi. Těch tedy bylo víc, ale já stihl až tu poslední. Akce mě mile překvapila ze dvou důvodů. Tím prvním byla spontánní atmosféra (kterou vytvořit v ex-komunistickém sále Bakaly, hádám, není až tak samozřejmé) a plný sál nadšených mladých zájemců o podnikání. Dopad takového rozsahu se, myslím, podařil malokteré brněnské akci tohoto typu. To je jeden z rozdílů oproti době před 10-12 lety - startupy jsou dnes cool a sexy a finančně jejich ekosystém dokonce podporuje kraj i stát (což je principiálně samozřejmě správně, horší je odpověď na otázku jakým způsobem). Tím druhým důvodem byla moderace i celá diskuse v angličtině. Bez tlumočení, bez českých titulků, přestože v sále sedělo možná 99% našinců. To považuji za průlomové a pro českou internet business scénu nesmírně potřebné. Nemusí mít každá hi-tech firma hned globální ambice, ale hrát si na úspěch s komunikací pouze v češtině v jednom kraji nebo v malé ČR je v dnešní době úsměvné. Proč o tom celém ale píšu sem na firemní blog (brzy se přesune jinam), na který jsem si nenašel už přes rok čas? Zaujala mě jedna z otázek na nesympatie mezi startupy a velkými korporacemi, které Petra Hubačová chytře obrátila. Obě strany se totiž vzájemně potřebují. Připomnělo mi to jednu manažerskou konferenci před více než 10 lety, kde jsem v panelu čelil otázce v opačném gardu, totiž zda by tehdejší české startupy vůbec mohly bez velkých firem existovat. Tenkrát jsem nedokázal úplně pohotově odpovědět a tak jsem se pak o tom rozepsal zde. Je ke škodě celé ekonomiky, pokud velké a malé firmy nebo "IT" a "kamenné" firmy tvoří dva oddělené světy, které o sobě málo vědí a zřídka mezi sebou komunikují. Velké korporace pomaleji reagují, jejich organismus někdy bývá zbytnělý, na druhé straně jsou stabilnější a těží ze svého zázemí a vybudovaného vlivu. Ti chytřejší, kteří chtějí přežít v nových podmínkách, si hledají spojence mezi menšími tvory, kteří jsou rychlejší (avšak zranitelnější), ochotnější riskovat a kteří mohou najít pro sebe i svoje velké spojence cenné příležitosti. Ti ostatní dříve nebo později vymírají. Tím, kdo tenkrát na First Tuesday a startupovou komunitu zaútočil z publika, byl Ondřej Felix, živá legenda českého IT průmyslu, v té době předseda představenstva Českého Telecomu (právě proto mi to přišlo paradoxní) a jeden z architektů koncepce českého e-governmentu. Možná to bylo kvůli mé přidrzlé otázce na spolupanelistu Vladimíra Mlynáře, kterého jsem si vždy jako ministra vážil, nicméně nechtěl jsem vedle něho jen servilně kývat, jak báječné podmínky stát pro rozvoj digitální ekonomiky vytváří Komentáře, Ekonomika, Komunity 2013-03-10T14:07:00+01:00 http://www.park.cz/bubliny_aneb_co_by_vas_zajimalo_kdybyste_vedeli_ze_vas_to_zajima http://www.park.cz/bubliny_aneb_co_by_vas_zajimalo_kdybyste_vedeli_ze_vas_to_zajima#When:17:12:00Z Proto víc spoléháme na Google, blogy a mikrozápisky našich spřízněných na Facebooku nebo Twitteru. Máme s nimi společné zájmy a tak věříme, že nám s určitou pravděpodobností objeví relevantnější informace než selekce nám cizích redaktorů v tradičních médiích. Nad tím, do jaké míry to jsou skutečně relevantní informace, se zamýšlí Eli Pariser v jedné z přednášek na konferenci TED.Proč přestáváme sledovat noviny a vůbec tradiční média? Protože jsou povrchní, bulvární a často uvádějí chybné informace z odborných oblastí, kterým dobře rozumíme, a tak si říkáme, že to tak možná je i v těch dalších, kterým tolik nerozumíme? Možná jeden z důvodů. Ale hlavně myslím proto, že jejich zpravodajství považujeme za čím dále méně relevantní našim zájmům. Proto víc spoléháme na Google, blogy a mikrozápisky našich spřízněných na Facebooku nebo Twitteru. Máme s nimi společné zájmy a tak věříme, že nám s určitou pravděpodobností objeví relevantnější informace než selekce nám cizích redaktorů v tradičních médiích. Nad tím, do jaké míry to jsou skutečně relevantní informace, se zamýšlí Eli Pariser v jedné z nezapomenutelných přednášek na prestižní konferenci TED. Uvnitř bublin nám totiž strážci jejich hranic nedovolí dostat se k důležitým informacím a jiným úhlům pohledu, které by mohly zpochybnit a rozšířit náš pohled na svět. Jednou už o tom vlastně psal Patrick Zandl v rámci svého experimentu demobilizace... Už nemůžu číst jen to, co mne zajímá. Musím zase sledovat všechno, jako kdysi. Jak to? No, v RSS mám jen věci, co mně zajímají. Noviny provedly selekci jinak - a tak můžu sedět v čekárně a nudit se, nebo si číst zprávy, které jsou sice důležité, ale jinak bych je přeskočil, protože na ně už nějaký názor mám. Začal jsem si kupovat Respekt, A2 a Hospodářky, já vím, že řeknete, že všechny upadají a nejsou, co kdysi, ale já jsem je za první republiky nečetl. Čtu je teď a jsem spokojen. Oni píšou o věcech, které by mne zajímaly, kdybych věděl, že mne zajímají. A co víc: píšou o věcech, na které mám svůj názor jen z toho, co jsem pochytával ve vzduchu. Z toho, co někdo tweetnul a co mi kdysi stačilo na to, abych ten názor převzal a byl hrdý na “svůj názor”. Ale jak říká Gabal: to zjednodušování složitých témat je velká hrozba dnešní civilizace. Komentáře, Informační společnost, Trendy, Digitální obsah, Média 2011-05-28T17:12:00+01:00 http://www.park.cz/na_druhy_cesky_barcamp_26_cervna_do_brna http://www.park.cz/na_druhy_cesky_barcamp_26_cervna_do_brna#When:12:52:00Z BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně. Program toho nadcházejícího v Brně můžete ještě rozšířit nabídkou vlastní přednášky. Když toužebně vzhlížíme k místům jako Silicon Valley, někdy zapomínáme, že za svůj věhlas vděčí nejen špičkovým univerzitám, koncentraci aktivních investorů a hi-tech podnikatelům z různých koutů světa. K úspěšnosti firem a talentovaných studentů přispívá i stimulující kosmopolitní prostředí, kde se stále něco děje a kde se nabízejí časté příležitosti k osobní výměně zkušeností a kontaktů. Pokud jste chodívali na First Tuesday setkání, možná si vzpomenete, že kromě červených a zelených visaček podnikatelů a investorů nosívala řada návštěvníků také žluté. Vedle novinářů a konzultantů k takovým patřili i další tvůrci inovačního prostředí, kteří pomáhali ty ostatní informovat, seznamovat, inspirovat nebo vzdělávat. S FIRST Innovation Park se o to snažíme už deset let a kromě vlastních akcí podporujeme i další, kde se tříbí nápady a potkávají zajímavé osobnosti. I proto podporujeme občanské sdružení Brnopolis, TEDx Brno a teď i druhý český BarCamp, který se chystá 26. června na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně. Tématicky se BarCamp zaměřuje na trendy nových technologií. Ty výše zmiňované v okolí se týkaly hlavně internetových aplikací, webdesignu, sociálních sítí, médií a reklamy. Ostatně program toho nadcházejícího se stále tvoří a můžete jej rozšířit nabídkou vlastní přednášky. Kdo by měl tedy mluvit v Brně? Já se nejvíc těším asi na Josefa Šlerku s tématem Data miningu sociálních sítí. David Polesný a Jan Sedlák mají odhalit zákulisí mediálního webu ve vstupu Jak se dělá Živě.cz. A zvědav jsem i na Michala Janíka, který se má podělit o tipy, jak z Google Analytics vyždímat i to, co v nich teď nemáme. Pro programátory se navíc chystá paralelní Hackathon ve spolupráci s Google User Group. Podle Guy Kawasakiho bývají úspěšnější ty firmy, které se snaží udělat ze světa lepší místo pro život. Například tím, že napraví špatnost, odvrátí konec něčeho dobrého a nebo prostě jen přispějí ke zlepšení prostředí pro nás všechny. Abychom se jen nevezli jako černí pasažéři. Komentáře, E-business, Výzkum a vývoj, Trendy, Vzdělávání 2010-06-18T12:52:00+01:00 http://www.park.cz/100_tisic_kc_pro_nejlepsi_spolupraci_roku_mezi_vs_a_firmami http://www.park.cz/100_tisic_kc_pro_nejlepsi_spolupraci_roku_mezi_vs_a_firmami#When:16:29:01Z Do soutěže se mohou přihlásit projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jakéhokoli oboru, které byly ukončeny v roce 2009 a realizované ve spolupráci veřejné, státní či soukromé vysoké školy a právnickou osobou z aplikační sféry se sídlem v ČR, která projekt zadala a spolu/financovala. Vítězný projekt obdrží prémii ve výši 100 tisíc Kč, přihlášky můžete posílat do 30. června 2010.Inovační vouchery v Jihomoravském kraji mají následovníka - další český projekt na podporu výzkumné spolupráce vysokých škol a firem. Americká obchodní komora a Sdružení pro zahraniční investice vyhlásily pod záštitou Ministerstva školství, průmyslu a obchodu a za podpory agentury CzechInvest první ročník projektu Nejlepší spolupráce roku, který hledá tři nejlepší příklady spolupráce mezi vysokými školami a aplikační sférou v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Do soutěže se mohou přihlásit projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jakéhokoli oboru, které byly ukončeny v roce 2009 a realizované ve spolupráci veřejné, státní či soukromé vysoké školy a právnickou osobou z aplikační sféry se sídlem v ČR, která projekt zadala a spolu/financovala. Mezi kritéria hodnocení patří výstup projektu (užitý vzor, patent, technologie, průlomová studie) včetně skutečného využití, finanční objem, účast pracovníků zadavatale a přínosy projektu (úspora, přidaná hodnota, územní a oborový dopad). Vítězný projekt obdrží prémii ve výši 100 tisíc Kč, přihlášky můžete posílat do 30. června 2010. Komentáře, Výzkum a vývoj 2010-06-11T16:29:01+01:00 http://www.park.cz/po_prazskem_seed_campu_aneb_jen_houst_a_vetsi_kapky http://www.park.cz/po_prazskem_seed_campu_aneb_jen_houst_a_vetsi_kapky#When:00:26:00Z Z 20 přihlášených firem ze sedmi zemí uspěli nejlépe němečtí FX Bees, slovinští Middlemachine, polští Peryskop a dva české start-upy - Nelso a Trustyard (alias NejŘemeslníci; maďarská obdoba pod názvem Joszaki byla mimochodem třetí na Barcamp Budapest), kteří postupují mezi nejlepší na červencový Seedcamp Week v Londýně. Tam bude finálovým vítězům nabídnuta investice až 50 tisíc eur za 5–10% podíl.V roce 2003 jsme s First Tuesday CZ poprvé ve střední Evropě uspořádali akci typu European IT Forum a Venture Academy. Od té doby se v ČR podařilo realizovat několik dalších mezinárodních akcí, kde se mohly české ICT firmy bezplatně prezentovat regionálním investorům po boku špičkových zahraničních start-upů (jejichž kontakty, zkušenosti a obchodní kanály bývají neméně užitečné) bez dodatečných nákladů na cestování a ubytování. Předloni to byly dokonce dvě akce (semifinále European Venture Contest a EASY Investment Marketplace) pořádané v Praze v rozmezí jen několika málo dní (a možná zbytečně si tak konkurující). Loni se středoevropské semifinále EVC konalo v nedaleké Budapešti a ani tam se české start-upy neztratily (OnTheRoadTo a služba AskAround od MycroftMind získaly pozvání mezi top100 do Dusseldorfu). Je potěšující, že po Varšavě, Lublani a Záhřebu se populární formát Mini Seed Camp letos dostal i do Prahy, kde jej uspořádala TUESDAY Business Network. Z dvaceti přihlášených firem s potenciálem růstu v oblasti web technologií ze sedmi zemí nejlépe uspěli němečtí FX Bees, slovinští Middlemachine, polští Peryskop a dva české start-upy - Nelso a Trustyard (alias NejŘemeslníci; mimochodem maďarská obdoba pod názvem Joszaki se umístila mezi nejlepšími pro změnu na Barcamp Budapest), kteří postupují mezi 20 nejlepších na červencový Seedcamp Week do Londýna. Tam bude finálovým vítězům nabídnuta investice až 50 tisíc eur za 5–10% podíl plus poradenství a podpora na následující tři měsíce. Podle osvědčených zahraničních formátů a na platformě mezinárodních sítí se u nás konají i další zajímavé akce typu Barcamp nebo WebExpo, které rovněž přispívají k tvorbě prostředí pro neformální výměnu zkušeností a kontaktů podnikatelské scény. Její aktéři oceňují spíše možnost networkingu s osobnostmi, od kterých se mohou něco praktického naučit (minimálně jak svůj projekt nebo firmu prezentovat), příp. koučink, než dlouhé formální přednášky a velká jména zaštiťujících institucí, k čemuž někdy sklouzávají akce na podporu inovací financované z veřejných prostředků. Takže jen houšť a větší kapky, držme palce dalším organizátorům. Ospalá doba ekonomického útlumu skýtá neobvyklé příležitosti pro ty, kteří nevyčkávají. A pro firmy začínající na malém českém trhu možná jednu radu – už ji hezky formuloval Cayman Islander na svém blogu. Komentáře, SMEs, Investice 2010-03-14T00:26:00+01:00 http://www.park.cz/digitalni_srdce_evropy_bije_16_brezna_ve_vidni http://www.park.cz/digitalni_srdce_evropy_bije_16_brezna_ve_vidni#When:22:22:01Z ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem s 350 tis. specialisty a asi 60 univerzit, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, rezervujte si úterý 16.3. na vídeňskou Media Tower, kde spolupořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, mezinárodní projekty, klastry a osvědčené postupy při uvádění ICT inovací na trh, rezervujte si úterý 16. března na vídeňskou Media Tower Conference Hall, kde spolu s rakouskými, maďarskými a slovenskými partnery pořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform. Hlavním garantem akce je Vienna Business Agency, účast je po předchozí registraci bezplatná. „ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem, které zaměstnávají přes 350 tisíc specialistů, a asi 60 univerzit a výzkumných organizací, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Jedna z hlavních překážek dalšího rozvoje ICT v této části Evropy tkví v mentalitě, kterou máme společnou. Ve všech čtyřech zemích nás ohrožuje příliš velká propast mezi vědou a ekonomikou, mezi výzkumem a podnikáním.“ To je ukázka z dokumentu “ICT in Centrope. A Journey Beyond the Usual Clichés” Guenthera Krumpaka, kterého jste měli možnost osobně potkat na našem loňském setkání OpenCoffee v Brně. Akce se pokusí zmapovat ICT trhy Rakouska, ČR, Maďarska a Slovenska jako jednoho regionu především z hlediska transferu technologií a možných klastrů a aliancí. Vídeň, Praha, Budapešť, Bratislava, Brno i Gyor se za poslední roky staly atraktivními centry pro mezinárodní společnosti a firmy sem přesunuly významné vývojové kapacity. Vedle prezentace tvrdých faktů o ICT sektoru v regionu budou moci účastníci diskutovat o příležitostech a bariérách pro inovační podnikání a najít si nové obchodní partnery. Cílovou skupinou jsou ICT firmy se zájmem o Centrope trhy, státní a veřejná správa, zástupci klastrů, investoři, odborníci ve vývoji a výzkumu i zástupci médií. Využijte bezplatnou účast k navázání spolupráce se zahraničními firmami a výzkumnými institucemi. Podrobněji se o tématech konference dozvíte na mezinárodním blogu www.noweurope.com, který již přes 10 let moderuje náš kolega Steven Carlson, a kde uvítáme vaše zkušenosti a komentáře. E-business, Výzkum a vývoj, EU programy, Regionální rozvoj 2010-03-10T22:22:01+01:00 http://www.park.cz/pf_2o1o_hlavu_vzhuru_hrajeme_podle_vlastnich_not http://www.park.cz/pf_2o1o_hlavu_vzhuru_hrajeme_podle_vlastnich_not#When:18:04:00Z Do nového roku 2010 vám přejeme osobní spokojenost a ty správné noty, podle kterých vyhrávat. Nenechme se otrávit, neodlétejme do teplých krajů předčasně a buďme slyšet Děkujeme všem, se kterými jsme měli možnost letos spolupracovat. Do nového roku 2010 vám přejeme osobní spokojenost a ty správné noty, podle kterých vyhrávat. Kromě článků ve VIP nás můžete nadále sledovat na mezinárodním blogu NowEurope.com a na Brnopolis.EU. Těšéme se na viděnou na dalších neformálních setkání OpenCoffee a v březnu pak ve Vídni na akci, o které se od nás ještě dozvíte. Nenechme se otrávit, neodlétejme do teplých krajů předčasně a buďme slyšet 2010-01-06T18:04:00+01:00 http://www.park.cz/zbytecne_technologie_aneb_ceho_se_zbavit http://www.park.cz/zbytecne_technologie_aneb_ceho_se_zbavit#When:12:17:00Z Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu. Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru.Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu. Jedna ze zmíněných technologií je výběhová i na české poměry a přesto se s požadavkem na zadání faxového čísla pravidelně ve formulářích setkáváme. Někdy webové formuláře na vložení údaje dokonce trvají a to se pak ode mě tedy dozví věci. Zajímavější jsou však v Elganově přehledu jiné položky. V první řadě vizitky a ovladače domácí zábavy. Řešení obou životních situací spojuje klíčová technologie budoucnosti – chytrý mobil (viz předpovědi Gartnera v dalším článku ). Líbí se mi Elganovo podobenství, že darováním vizitky současně dáváme dotyčnému nudný úkol, který málokdo splní. Přidání kontaktu by dnes opravdu měla být spíš záležitostí dvojkliku na PDA nebo mobilu, nikoli opakovaného vkládání dat každým příjemcem. Se zmatky mezi domácími ovladači pro televizi, přehrávač, videorekordér, zesilovač a další zařízení našich domácností máme každý svoje zkušenosti. Nevím jak vy, ale já na nich nevyužívám ani polovinu tlačítek. Vcelku logicky vypadá tedy představa, že bychom i je mohli ovládat aplikacemi mobilního telefonu. Má lepší rozhraní, nabíjecí baterii a nehledáme jej tak často (a pokud přesto, můžeme si na něj nechat zavolat). Ještě rychleji by mohli reagovat výrobci automobilů, kteří stále nabízejí v katalogu jako extra výbavu CD měniče a do palubních desek montují 12V zásuvky z 20. let minulého století. Nemohlo by už každé dnešní auto mít standardní zásuvku pro dobíjení mobilů a další elektroniky, abychom si nemuseli jen kvůli autu kupovat další adaptér? Pro výrobce prémiových vozů by mělo být zahanbující, když si zákazníci platící stotisíc za extra výbavu, musejí dokupovat speciální kabely k napojení telefonu na audio systém auta místo toho, aby mohli použít standardní USB rozhraní. A nevím, zda zprávy o přehrávání hudebních souborů z pevného disku a o integraci mailu a Google Earth do luxusních vozů je ta správná cesta, když všechny tyto aplikace můžeme mít ve svém mobilu a v autě by nám stačilo jeho komfortní připojení na větší zobrazovací jednotku a na lepší reproduktory. Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru. Komentáře, E-business, Informační společnost, Trendy 2010-01-06T12:17:00+01:00 http://www.park.cz/mobilni_telefonie_podle_gartnera_a_oecd http://www.park.cz/mobilni_telefonie_podle_gartnera_a_oecd#When:23:59:00Z Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je pro ČR poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Podle loňské OECD studie, která porovnávala náklady na služby mobilních operátorů (vztažené k srpnu 2008) ve 30 zemích světa, patří ceny mobilních telefonních služeb v ČR k nejvyšším. Jako čtvrtí nejdražší se čeští operátoři umístili v kategorii průměrně aktivní uživatel (780 odchozích hovorů, 600 SMS a 8 MMS zpráv za rok) s průměrnými náklady 484 USD. Dražší služby nabízejí jen operátoři v Kanadě, Španělsku a USA. Ještě hůře jsme dopadli ve zbývajících kategoriích – málo aktivní a velmi aktivní uživatel (1680 hovorů, 660 SMS, 12 MMS za rok). V obou případech se čeští operátoři zařadili mezi trojici nejdražších. Výsostně ožehavé je také téma mobilního internetového připojení, neboť v pokrytí našeho území sítěmi 3G všichni tři operátoři trestuhodně zaspali a regulátor k nim byl nadmíru shovívavý. Český uživatel se tak musí spokojit s nevalnými rychlostmi přenosu dat přes GPRS, příp. EDGE, za což má platit řádově stovky korun měsíčně (!). Počet uživatelů, kteří využívají mobilní internetové připojení od českých operátorů, přitom meziročně vzrostl skoro o 100% na současných 1,5 milionu (700 tisíc u T-Mobile, 600 tisíc u Telefónica O2 a 250 tisíc u Vodafone). Kdo se před lety těšil na konkurenční boj tří operátorů, ze kterého budeme mít užitek my zákazníci, musí být překvapivě zklamán. Trefně a bez obalu to jedné z konferencí letošního Invexu vyjádřil Patrick Zandl. Pokud jste neslyšeli jeho přednášku, pobavte se aspoň u slidů. Pojďme se raději podívat, jak vypadá prodej mobilních telefonů. Podle analytiků společnosti Gartner se loni u nás prodalo asi 3,4 mil. mobilů, což je o půl milionu méně než loni. Letos má prodej vzrůst na 3,5 mil. kusů. Podobně ve světě poklesl loni prodej mobilů jen nepatrně na 1,214 miliardy a v příštím roce má vzrůst o 9% s tím, že průměrná cena přístroje se oproti loňsku snížila o 6% na 118 USD. Podíl chytrých mobilů (smart phones) měl na konci roku 2009 dosahovat 14%, což je skoro o čtvrtinu více než předchozí rok. Do konce roku 2013 by se měl jejich podíl zvýšit na 38%. Pro rok 2012 Gartner předpovídá, že nejvýznamnějšími mobilními aplikacemi budou jednoduché převody peněz na bázi SMS a služby založené na znalosti polohy (počet uživatelů má ze současných cca 100 milionů vzrůst pětkrát). Do první desítky dále Gartner zařazuje mobilní platby (účtované přes operátora), vzdálený monitoring zdraví, bezkontaktní přenos dat na krátkou vzdálenost (cca 10 cm, např. při maloobchodním prodeji nebo jako náhrada vizitek a věrnostních karet) a mobilní hudba (tu už běžně používají miliony uživatelů, na nové obchodní modely však stále čekáme). Přejme si, aby rok 2010 konečně přinesl změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku. Komentáře, Ekonomika, Průzkumy a studie, Trendy, Telekomunikace 2010-01-04T23:59:00+01:00 http://www.park.cz/proc_platime_nejvyssi_bankovni_poplatky_ve_stredni_evrope http://www.park.cz/proc_platime_nejvyssi_bankovni_poplatky_ve_stredni_evrope#When:23:34:03Z Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?Do zpráviček VIP Telegrafu se mi postupně sešly tři zprávy, které se opět vracejí k dlouhodobému problému české ekonomiky a její platební infrastruktury – totiž ke službám našich bank a jejich poplatkové politice. Podívejme se na všechny společně. Společnost Scott & Rose v listopadu porovnala průměrné náklady na vedení účtu v několika středoevropských zemích. Analýza ukázala, že průměrný klient českých bank zaplatí při používání běžného účtu 63,65 eur ročně, zatímco v Rakousku jen 62,47 eur, v Maďarsku 52,76 eur, na Slovensku 48,88 eur a v Polsku dokonce jen 46,19 eur. Údaje vycházely z říjnových ceníků bank a z ČR byly do průzkumu zařazeny Česká spořitelna, ČSOB, Poštovní spořitelna, GE Money Bank, UniCredit Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank. Druhé nejdražší jsou české banky i při přepočtení na kupní sílu obyvatel podle tzv. Big Mac Indexu. Podle jiné studie, kterou v září zveřejnila Evropská komise, máme u nás sedmé nejvyšší bankovní poplatky v celé Evropské unii (95 eur ročně). Nejvyšší se ukázaly být v Itálii (253 eur), Španělsku a Lotyšsku, nejnižší naopak v Belgii, Nizozemsku a Bulharsku (27 eur). Výsledky této analýzy byly v médiích hojně citovány, avšak méně již fakt, že průzkum byl založen na datech pocházejících převážně z roku 2007, a tak je otázka, zda současná situace není ještě horší (nedávno se u nás zvýšily poplatky za vedení platbních karet). Již popáté můžeme na webu BankovniPoplatky.com volit nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR. První kolo hlasování končí 31. ledna, do finálového kola postoupí pět nejčastějších návrhů, vyhlášení výsledků pak proběhne začátkem března. Mezi navrženými poplatky nejsou ty "vítězné" z předchozích let - poplatek za příchozí platbu nebo vklad na účet, za výběr z bankomatu vlastní banky, za vedení běžného účtu a za nadměrný vklad. Přesto je z čeho vybírat, posuďte sami - např. poplatek za připsání úroku, za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě, za zjištění zůstatku přes bankomat, za účetní položku, za vklad na přepážce na vlastní účet nebo za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou. Opravdu žijeme v roce 2010? V prostředí konkurenčního bankovního trhu, který reguluje Česká národní banka? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech? Je škoda, že ČNB trvalo tak dlouho, než snížila maximální lhůtu pro mezibankovní převod z účtu na účet ze tří na dva pracovní dny. Všimněte si, že ty dny musejí být pracovní, protože o víkendech a svátcích mají přece banky svoje servery vypnuté, aby si bity mohly odpočinout a úroky se zastavit. Komentáře, Ekonomika, Průzkumy a studie, Bankovnictví, Elektronické platby 2010-01-04T23:34:03+01:00