First Innovation Park: 2013-03-15T09:54:45Z Copyright (c) 2013, Vlastimil Veselý ExpressionEngine tag:park.cz,2013:03:10 tag:park.cz,2013:index.php/site/index/1.2502 2013-03-10T14:07:00Z 2013-03-15T09:54:45Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz Startup Kids a s ním spojenou diskusi. Těch tedy bylo víc, ale já stihl až tu poslední.

Akce mě mile překvapila ze dvou důvodů. Tím prvním byla spontánní atmosféra (kterou vytvořit v ex-komunistickém sále Bakaly, hádám, není až tak samozřejmé) a plný sál nadšených mladých zájemců o podnikání. Dopad takového rozsahu se, myslím, podařil malokteré brněnské akci tohoto typu. To je jeden z rozdílů oproti době před 10-12 lety - startupy jsou dnes cool a sexy a finančně jejich ekosystém dokonce podporuje kraj i stát (což je principiálně samozřejmě správně, horší je odpověď na otázku jakým způsobem).

Tím druhým důvodem byla moderace i celá diskuse v angličtině. Bez tlumočení, bez českých titulků, přestože v sále sedělo možná 99% našinců. To považuji za průlomové a pro českou internet business scénu nesmírně potřebné. Nemusí mít každá hi-tech firma hned globální ambice, ale hrát si na úspěch s komunikací pouze v češtině v jednom kraji nebo v malé ČR je v dnešní době úsměvné.

Proč o tom celém ale píšu sem na firemní blog (brzy se přesune jinam), na který jsem si nenašel už přes rok čas? Zaujala mě jedna z otázek na nesympatie mezi startupy a velkými korporacemi, které Petra Hubačová chytře obrátila. Obě strany se totiž vzájemně potřebují. Připomnělo mi to jednu manažerskou konferenci před více než 10 lety, kde jsem v panelu čelil otázce v opačném gardu, totiž zda by tehdejší české startupy vůbec mohly bez velkých firem existovat. Tenkrát jsem nedokázal úplně pohotově odpovědět a tak jsem se pak o tom rozepsal zde.

Je ke škodě celé ekonomiky, pokud velké a malé firmy nebo "IT" a "kamenné" firmy tvoří dva oddělené světy, které o sobě málo vědí a zřídka mezi sebou komunikují. Velké korporace pomaleji reagují, jejich organismus někdy bývá zbytnělý, na druhé straně jsou stabilnější a těží ze svého zázemí a vybudovaného vlivu. Ti chytřejší, kteří chtějí přežít v nových podmínkách, si hledají spojence mezi menšími tvory, kteří jsou rychlejší (avšak zranitelnější), ochotnější riskovat a kteří mohou najít pro sebe i svoje velké spojence cenné příležitosti. Ti ostatní dříve nebo později vymírají.

Tím, kdo tenkrát na First Tuesday a startupovou komunitu zaútočil z publika, byl Ondřej Felix, živá legenda českého IT průmyslu, v té době předseda představenstva Českého Telecomu (právě proto mi to přišlo paradoxní) a jeden z architektů koncepce českého e-governmentu. Možná to bylo kvůli mé přidrzlé otázce na spolupanelistu Vladimíra Mlynáře, kterého jsem si vždy jako ministra vážil, nicméně nechtěl jsem vedle něho jen servilně kývat, jak báječné podmínky stát pro rozvoj digitální ekonomiky vytváří
]]> tag:park.cz,2011:index.php/site/index/1.2501 2011-05-28T17:12:00Z 2011-05-28T17:25:45Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Proto víc spoléháme na Google, blogy a mikrozápisky našich spřízněných na Facebooku nebo Twitteru. Máme s nimi společné zájmy a tak věříme, že nám s určitou pravděpodobností objeví relevantnější informace než selekce nám cizích redaktorů v tradičních médiích.

Nad tím, do jaké míry to jsou skutečně relevantní informace, se zamýšlí Eli Pariser v jedné z nezapomenutelných přednášek na prestižní konferenci TED. Uvnitř bublin nám totiž strážci jejich hranic nedovolí dostat se k důležitým informacím a jiným úhlům pohledu, které by mohly zpochybnit a rozšířit náš pohled na svět.



Jednou už o tom vlastně psal Patrick Zandl v rámci svého experimentu demobilizace...

Už nemůžu číst jen to, co mne zajímá. Musím zase sledovat všechno, jako kdysi. Jak to? No, v RSS mám jen věci, co mně zajímají. Noviny provedly selekci jinak - a tak můžu sedět v čekárně a nudit se, nebo si číst zprávy, které jsou sice důležité, ale jinak bych je přeskočil, protože na ně už nějaký názor mám. Začal jsem si kupovat Respekt, A2 a Hospodářky, já vím, že řeknete, že všechny upadají a nejsou, co kdysi, ale já jsem je za první republiky nečetl. Čtu je teď a jsem spokojen. Oni píšou o věcech, které by mne zajímaly, kdybych věděl, že mne zajímají. A co víc: píšou o věcech, na které mám svůj názor jen z toho, co jsem pochytával ve vzduchu. Z toho, co někdo tweetnul a co mi kdysi stačilo na to, abych ten názor převzal a byl hrdý na “svůj názor”. Ale jak říká Gabal: to zjednodušování složitých témat je velká hrozba dnešní civilizace.
]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2495 2010-06-18T12:52:00Z 2010-06-18T16:20:16Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Pokud jste chodívali na First Tuesday setkání, možná si vzpomenete, že kromě červených a zelených visaček podnikatelů a investorů nosívala řada návštěvníků také žluté. Vedle novinářů a konzultantů k takovým patřili i další tvůrci inovačního prostředí, kteří pomáhali ty ostatní informovat, seznamovat, inspirovat nebo vzdělávat.

S FIRST Innovation Park se o to snažíme už deset let a kromě vlastních akcí podporujeme i další, kde se tříbí nápady a potkávají zajímavé osobnosti. I proto podporujeme občanské sdružení Brnopolis, TEDx Brno a teď i druhý český BarCamp, který se chystá 26. června na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně.

Tématicky se BarCamp zaměřuje na trendy nových technologií. Ty výše zmiňované v okolí se týkaly hlavně internetových aplikací, webdesignu, sociálních sítí, médií a reklamy. Ostatně program toho nadcházejícího se stále tvoří a můžete jej rozšířit nabídkou vlastní přednášky.

Kdo by měl tedy mluvit v Brně? Já se nejvíc těším asi na Josefa Šlerku s tématem Data miningu sociálních sítí. David Polesný a Jan Sedlák mají odhalit zákulisí mediálního webu ve vstupu Jak se dělá Živě.cz. A zvědav jsem i na Michala Janíka, který se má podělit o tipy, jak z Google Analytics vyždímat i to, co v nich teď nemáme. Pro programátory se navíc chystá paralelní Hackathon ve spolupráci s Google User Group.

Podle Guy Kawasakiho bývají úspěšnější ty firmy, které se snaží udělat ze světa lepší místo pro život. Například tím, že napraví špatnost, odvrátí konec něčeho dobrého a nebo prostě jen přispějí ke zlepšení prostředí pro nás všechny. Abychom se jen nevezli jako černí pasažéři. ]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2494 2010-06-11T16:29:01Z 2010-06-11T22:06:42Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz Inovační vouchery v Jihomoravském kraji mají následovníka - další český projekt na podporu výzkumné spolupráce vysokých škol a firem.

Americká obchodní komora a Sdružení pro zahraniční investice vyhlásily pod záštitou Ministerstva školství, průmyslu a obchodu a za podpory agentury CzechInvest první ročník projektu Nejlepší spolupráce roku, který hledá tři nejlepší příklady spolupráce mezi vysokými školami a aplikační sférou v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.

Do soutěže se mohou přihlásit projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jakéhokoli oboru, které byly ukončeny v roce 2009 a realizované ve spolupráci veřejné, státní či soukromé vysoké školy a právnickou osobou z aplikační sféry se sídlem v ČR, která projekt zadala a spolu/financovala. Mezi kritéria hodnocení patří výstup projektu (užitý vzor, patent, technologie, průlomová studie) včetně skutečného využití, finanční objem, účast pracovníků zadavatale a přínosy projektu (úspora, přidaná hodnota, územní a oborový dopad).

Vítězný projekt obdrží prémii ve výši 100 tisíc Kč, přihlášky můžete posílat do 30. června 2010. ]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2492 2010-03-14T00:26:00Z 2010-03-15T01:15:38Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Předloni to byly dokonce dvě akce (semifinále European Venture Contest a EASY Investment Marketplace) pořádané v Praze v rozmezí jen několika málo dní (a možná zbytečně si tak konkurující). Loni se středoevropské semifinále EVC konalo v nedaleké Budapešti a ani tam se české start-upy neztratily (OnTheRoadTo a služba AskAround od MycroftMind získaly pozvání mezi top100 do Dusseldorfu). Je potěšující, že po Varšavě, Lublani a Záhřebu se populární formát Mini Seed Camp letos dostal i do Prahy, kde jej uspořádala TUESDAY Business Network.

Z dvaceti přihlášených firem s potenciálem růstu v oblasti web technologií ze sedmi zemí nejlépe uspěli němečtí FX Bees, slovinští Middlemachine, polští Peryskop a dva české start-upy - Nelso a Trustyard (alias NejŘemeslníci; mimochodem maďarská obdoba pod názvem Joszaki se umístila mezi nejlepšími pro změnu na Barcamp Budapest), kteří postupují mezi 20 nejlepších na červencový Seedcamp Week do Londýna. Tam bude finálovým vítězům nabídnuta investice až 50 tisíc eur za 5–10% podíl plus poradenství a podpora na následující tři měsíce.

Podle osvědčených zahraničních formátů a na platformě mezinárodních sítí se u nás konají i další zajímavé akce typu Barcamp nebo WebExpo, které rovněž přispívají k tvorbě prostředí pro neformální výměnu zkušeností a kontaktů podnikatelské scény. Její aktéři oceňují spíše možnost networkingu s osobnostmi, od kterých se mohou něco praktického naučit (minimálně jak svůj projekt nebo firmu prezentovat), příp. koučink, než dlouhé formální přednášky a velká jména zaštiťujících institucí, k čemuž někdy sklouzávají akce na podporu inovací financované z veřejných prostředků.

Takže jen houšť a větší kapky, držme palce dalším organizátorům. Ospalá doba ekonomického útlumu skýtá neobvyklé příležitosti pro ty, kteří nevyčkávají. A pro firmy začínající na malém českém trhu možná jednu radu – už ji hezky formuloval Cayman Islander na svém blogu. ]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2491 2010-03-10T22:22:01Z 2010-03-10T22:29:01Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz ICT Technology Transfer and Cluster Platform. Hlavním garantem akce je Vienna Business Agency, účast je po předchozí registraci bezplatná.

„ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem, které zaměstnávají přes 350 tisíc specialistů, a asi 60 univerzit a výzkumných organizací, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu.

Jedna z hlavních překážek dalšího rozvoje ICT v této části Evropy tkví v mentalitě, kterou máme společnou. Ve všech čtyřech zemích nás ohrožuje příliš velká propast mezi vědou a ekonomikou, mezi výzkumem a podnikáním.“ To je ukázka z dokumentu “ICT in Centrope. A Journey Beyond the Usual Clichés” Guenthera Krumpaka, kterého jste měli možnost osobně potkat na našem loňském setkání OpenCoffee v Brně.

Akce se pokusí zmapovat ICT trhy Rakouska, ČR, Maďarska a Slovenska jako jednoho regionu především z hlediska transferu technologií a možných klastrů a aliancí. Vídeň, Praha, Budapešť, Bratislava, Brno i Gyor se za poslední roky staly atraktivními centry pro mezinárodní společnosti a firmy sem přesunuly významné vývojové kapacity.

Vedle prezentace tvrdých faktů o ICT sektoru v regionu budou moci účastníci diskutovat o příležitostech a bariérách pro inovační podnikání a najít si nové obchodní partnery. Cílovou skupinou jsou ICT firmy se zájmem o Centrope trhy, státní a veřejná správa, zástupci klastrů, investoři, odborníci ve vývoji a výzkumu i zástupci médií. Využijte bezplatnou účast k navázání spolupráce se zahraničními firmami a výzkumnými institucemi.

Podrobněji se o tématech konference dozvíte na mezinárodním blogu www.noweurope.com, který již přes 10 let moderuje náš kolega Steven Carlson, a kde uvítáme vaše zkušenosti a komentáře.
]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2490 2010-01-06T18:04:00Z 2010-01-06T18:23:26Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Kromě článků ve VIP nás můžete nadále sledovat na mezinárodním blogu NowEurope.com a na Brnopolis.EU. Těšéme se na viděnou na dalších neformálních setkání OpenCoffee a v březnu pak ve Vídni na akci, o které se od nás ještě dozvíte.

Nenechme se otrávit, neodlétejme do teplých krajů předčasně a buďme slyšet

]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2489 2010-01-06T12:17:00Z 2010-01-06T13:00:21Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz Mike Elgan z Computerworldu.

Jedna ze zmíněných technologií je výběhová i na české poměry a přesto se s požadavkem na zadání faxového čísla pravidelně ve formulářích setkáváme. Někdy webové formuláře na vložení údaje dokonce trvají a to se pak ode mě tedy dozví věci. Zajímavější jsou však v Elganově přehledu jiné položky.

V první řadě vizitky a ovladače domácí zábavy. Řešení obou životních situací spojuje klíčová technologie budoucnosti – chytrý mobil (viz předpovědi Gartnera v dalším článku ). Líbí se mi Elganovo podobenství, že darováním vizitky současně dáváme dotyčnému nudný úkol, který málokdo splní. Přidání kontaktu by dnes opravdu měla být spíš záležitostí dvojkliku na PDA nebo mobilu, nikoli opakovaného vkládání dat každým příjemcem.

Se zmatky mezi domácími ovladači pro televizi, přehrávač, videorekordér, zesilovač a další zařízení našich domácností máme každý svoje zkušenosti. Nevím jak vy, ale já na nich nevyužívám ani polovinu tlačítek. Vcelku logicky vypadá tedy představa, že bychom i je mohli ovládat aplikacemi mobilního telefonu. Má lepší rozhraní, nabíjecí baterii a nehledáme jej tak často (a pokud přesto, můžeme si na něj nechat zavolat).

Ještě rychleji by mohli reagovat výrobci automobilů, kteří stále nabízejí v katalogu jako extra výbavu CD měniče a do palubních desek montují 12V zásuvky z 20. let minulého století. Nemohlo by už každé dnešní auto mít standardní zásuvku pro dobíjení mobilů a další elektroniky, abychom si nemuseli jen kvůli autu kupovat další adaptér?

Pro výrobce prémiových vozů by mělo být zahanbující, když si zákazníci platící stotisíc za extra výbavu, musejí dokupovat speciální kabely k napojení telefonu na audio systém auta místo toho, aby mohli použít standardní USB rozhraní. A nevím, zda zprávy o přehrávání hudebních souborů z pevného disku a o integraci mailu a Google Earth do luxusních vozů je ta správná cesta, když všechny tyto aplikace můžeme mít ve svém mobilu a v autě by nám stačilo jeho komfortní připojení na větší zobrazovací jednotku a na lepší reproduktory.

Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru.
]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2488 2010-01-04T23:59:00Z 2010-01-06T12:26:29Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Podle loňské OECD studie, která porovnávala náklady na služby mobilních operátorů (vztažené k srpnu 2008) ve 30 zemích světa, patří ceny mobilních telefonních služeb v ČR k nejvyšším. Jako čtvrtí nejdražší se čeští operátoři umístili v kategorii průměrně aktivní uživatel (780 odchozích hovorů, 600 SMS a 8 MMS zpráv za rok) s průměrnými náklady 484 USD. Dražší služby nabízejí jen operátoři v Kanadě, Španělsku a USA. Ještě hůře jsme dopadli ve zbývajících kategoriích – málo aktivní a velmi aktivní uživatel (1680 hovorů, 660 SMS, 12 MMS za rok). V obou případech se čeští operátoři zařadili mezi trojici nejdražších.

Výsostně ožehavé je také téma mobilního internetového připojení, neboť v pokrytí našeho území sítěmi 3G všichni tři operátoři trestuhodně zaspali a regulátor k nim byl nadmíru shovívavý. Český uživatel se tak musí spokojit s nevalnými rychlostmi přenosu dat přes GPRS, příp. EDGE, za což má platit řádově stovky korun měsíčně (!). Počet uživatelů, kteří využívají mobilní internetové připojení od českých operátorů, přitom meziročně vzrostl skoro o 100% na současných 1,5 milionu (700 tisíc u T-Mobile, 600 tisíc u Telefónica O2 a 250 tisíc u Vodafone). Kdo se před lety těšil na konkurenční boj tří operátorů, ze kterého budeme mít užitek my zákazníci, musí být překvapivě zklamán. Trefně a bez obalu to jedné z konferencí letošního Invexu vyjádřil Patrick Zandl. Pokud jste neslyšeli jeho přednášku, pobavte se aspoň u slidů.

Pojďme se raději podívat, jak vypadá prodej mobilních telefonů. Podle analytiků společnosti Gartner se loni u nás prodalo asi 3,4 mil. mobilů, což je o půl milionu méně než loni. Letos má prodej vzrůst na 3,5 mil. kusů. Podobně ve světě poklesl loni prodej mobilů jen nepatrně na 1,214 miliardy a v příštím roce má vzrůst o 9% s tím, že průměrná cena přístroje se oproti loňsku snížila o 6% na 118 USD. Podíl chytrých mobilů (smart phones) měl na konci roku 2009 dosahovat 14%, což je skoro o čtvrtinu více než předchozí rok. Do konce roku 2013 by se měl jejich podíl zvýšit na 38%.

Pro rok 2012 Gartner předpovídá, že nejvýznamnějšími mobilními aplikacemi budou jednoduché převody peněz na bázi SMS a služby založené na znalosti polohy (počet uživatelů má ze současných cca 100 milionů vzrůst pětkrát). Do první desítky dále Gartner zařazuje mobilní platby (účtované přes operátora), vzdálený monitoring zdraví, bezkontaktní přenos dat na krátkou vzdálenost (cca 10 cm, např. při maloobchodním prodeji nebo jako náhrada vizitek a věrnostních karet) a mobilní hudba (tu už běžně používají miliony uživatelů, na nové obchodní modely však stále čekáme).

Přejme si, aby rok 2010 konečně přinesl změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.
]]> tag:park.cz,2010:index.php/site/index/1.2487 2010-01-04T23:34:03Z 2010-01-06T12:26:10Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Společnost Scott & Rose v listopadu porovnala průměrné náklady na vedení účtu v několika středoevropských zemích. Analýza ukázala, že průměrný klient českých bank zaplatí při používání běžného účtu 63,65 eur ročně, zatímco v Rakousku jen 62,47 eur, v Maďarsku 52,76 eur, na Slovensku 48,88 eur a v Polsku dokonce jen 46,19 eur. Údaje vycházely z říjnových ceníků bank a z ČR byly do průzkumu zařazeny Česká spořitelna, ČSOB, Poštovní spořitelna, GE Money Bank, UniCredit Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank. Druhé nejdražší jsou české banky i při přepočtení na kupní sílu obyvatel podle tzv. Big Mac Indexu.

Podle jiné studie, kterou v září zveřejnila Evropská komise, máme u nás sedmé nejvyšší bankovní poplatky v celé Evropské unii (95 eur ročně). Nejvyšší se ukázaly být v Itálii (253 eur), Španělsku a Lotyšsku, nejnižší naopak v Belgii, Nizozemsku a Bulharsku (27 eur). Výsledky této analýzy byly v médiích hojně citovány, avšak méně již fakt, že průzkum byl založen na datech pocházejících převážně z roku 2007, a tak je otázka, zda současná situace není ještě horší (nedávno se u nás zvýšily poplatky za vedení platbních karet).

Již popáté můžeme na webu BankovniPoplatky.com volit nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR. První kolo hlasování končí 31. ledna, do finálového kola postoupí pět nejčastějších návrhů, vyhlášení výsledků pak proběhne začátkem března. Mezi navrženými poplatky nejsou ty "vítězné" z předchozích let - poplatek za příchozí platbu nebo vklad na účet, za výběr z bankomatu vlastní banky, za vedení běžného účtu a za nadměrný vklad. Přesto je z čeho vybírat, posuďte sami - např. poplatek za připsání úroku, za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě, za zjištění zůstatku přes bankomat, za účetní položku, za vklad na přepážce na vlastní účet nebo za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou.

Opravdu žijeme v roce 2010? V prostředí konkurenčního bankovního trhu, který reguluje Česká národní banka? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?

Je škoda, že ČNB trvalo tak dlouho, než snížila maximální lhůtu pro mezibankovní převod z účtu na účet ze tří na dva pracovní dny. Všimněte si, že ty dny musejí být pracovní, protože o víkendech a svátcích mají přece banky svoje servery vypnuté, aby si bity mohly odpočinout a úroky se zastavit.
]]> tag:park.cz,2009:index.php/site/index/1.2475 2009-09-02T18:34:00Z 2009-09-02T18:51:20Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz tady psal o sociálních web službách pro neziskový sektor. V té době se v Londýně konala akce, která pomohla na svět užitečným projektům, které využívaly nových web technologií a současně umožnily, aby např. obyvatelé domů mohli úřadům nebo veřejným službám operativně nahlašovat a na mapě lokalizovat problémy s poškozením domu nebo aby se majitelé nepotřebných věcí mohli spojit se zájemci o ně v rámci jedné městské čtvrti.

Další Social Innovation Camp se konal v letošním červnu ve skotském Glasgow a v září se bude poprvé konat ve střední Evropě. Pořádají jej Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe (CEE Trust) 16.-18. září v Bratislavě. Inovátoři, web designéři, podnikatelé a geekové z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska tak mají šanci přeměnit svoje nápady (ale i ty, které jim předem zaslali např. neziskové organizace) do podoby fungující internetové služby, která řeší nějaký konkrétní sociální problém.

Uzávěrka přihlášek nápadů byla v pondělí, ale organizátoři na webu akce v tuto chvíli stále výzývají čtenáře k zaslání nosných nápadů. A myslím, že pokud jim podáte rozumný důvod, tak neodmítnou ani vaši účast. Nutnou podmínkou je ovšem schopnost komunikace v angličtině.

Termíny jako Participative web nebo User generated content už svými názvy odkazují na spolupráci mezi členy - třeba i početně malé - komunity, kterou spojují společné zájmy. Ať už jde o hodnocení kvalit veřejných služeb (např. místní policie jako v projektu MyPolice) občany nebo o výměnu zkušeností zahraničních vědců a studentů v regionu. Proto jsem byl loni zvědav, zda se mezi projekty Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje objeví některá služba sociálního webu.

Zatím jsem mezi nimi žádnou nenašel, ale možná se v souvislosti s úsporami na všech frontách ukáže, že investice stovek miliónů do tvrdé infrastruktury nemusí vždy přinést větší efekt než o několik řádů menší podpora vzniku a provozu web služby, jejíž výsledky budou na veřejnosti vidět už v řádu měsíců. Pokud tedy se svým nápadem neuspějete v Bratislavě, kontaktujte nás. Zajímají nás především web služby na podporu mezinárodní spolupráce, které bychom mohli využít pro aktivity Brnopolis. ]]> tag:park.cz,2009:index.php/site/index/1.2474 2009-08-04T23:54:00Z 2009-08-05T18:43:29Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz inovační vouchery na podporu výzkumné spolupráce mezi firmami a univerzitami. Pro malé a střední podniky (včetně OSVČ) z celé ČR se tak nabízí možnost získat jeden z 36 voucherů v hodnotě do 150 tisíc Kč na nákup výzkumných služeb od brněnských univerzit.

Vývoj produktu, procesu nebo služby, testování a měření, studie proveditelnosti, přístup k výzkumnému zařízení, navrhování prototypů, analýza vhodnosti použití materiálu. design produktu, tvorba byznys plánu k inovativnímu produktu, posouzení ekonomického dopadu, analýza trhu nebo marketingová strategie, inovační nebo technologický audit nebo vytvoření nového obchodního modelu jsou příklady záměrů, jejichž realizaci si můžete předjednat s pracovníkem VŠ.

Jeho nabídka na poskytnutí služby se pak přikládá k žádosti o inovační voucher. Jedna firma může podat maximálně jednu žádost. V případě převisu poptávky mají být vouchery přiděleny losem. Držitel voucheru univerzitě nejdříve zaplatí za službu a teprve poté mu je proplacena dotace. Realizace zakázek a proplacení dotací by měla probíhat od října 2009.

Pokud někomu připadá divné, že jsou do projektu zapojeny jen čtyři z brněnských univerzit (Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, VUT a Veterinární a farmaceutická univerzita), má to svoji logiku, neboť právě tyto patří společně s městem Brnem (finanční garant inovačních voucherů - doplněno 5.8.2009) a Jihomoravským krajem (financuje většinu projektů Regionální inovační strategie) mezi právnické osoby sdružené v JIC. Podivnějším faktem je spíš to, že podmínkou dotace není žádná finanční spoluúčast žadatele, což i při malém podílu obvykle motivuje k smysluplnějšímu využití zdrojů.

Některým dalším projektům Regionální inovační strategie se budeme věnovat na weblogu Brnopolis. ]]> tag:park.cz,2009:index.php/site/index/1.2473 2009-07-18T22:58:00Z 2009-08-03T14:52:06Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz
Prozatimní výsledky seriálu OSOBNOST XX vybraly Jana Svěráka za film, Jiřího Davida za výtvarné umění, Antonína Holého za vědu, Josefa Koudelku za fotografii a Josefa Pleskota za architekturu. Marek Hudema se v předposledním díle pokusil vybrat nej podnikatele a dostal se tím na dost tenký led. Na rozdíl od předchozích jde tahle profese napříč mezi obory a bylo tudíž mnohem obtížnější vybrat správně ty, kteří mají hlasovat. Tentokrát si nejsem vůbec jist, zda se to díky hlasům "nejbohatších Čechů, manažerů nejúspěšnějších firem, finalistů soutěže Podnikatel roku a vyučujících z vysokoškolských podnikatelských studií" podařilo.

Protože externě přednáším v MBA kursech, ocitl jsem se také mezi oslovenými a musím říct, že s otázkou jsem měl dost zásadní problém. Měli jsme totiž vybrat nejúspěšnější podnikatele výslovně podle množství nashromážděného majetku, přičemž nebylo důležité, jakým způsobem jej získali (abych nekřivdil, bylo zmíněno legálním). Škoda, že tato formulace otázky se pak u výsledků neobjevila.

Pokud mělo být tohle jediným kritériem, stačilo by nahlédnout do žebříčku Fortune nebo Forbes a nebylo nutné se nikoho ptát na jeho názor. Divil jsem se, že nemáme brát do úvahy způsob získání majetku a tedy to, zda je podnikatel úspěšný např. díky své nápaditosti, odvaze nebo pracovitosti. Mají-li být vedle architektů, vědců nebo režisérů vyzdvihováni jako osobnosti i podnikatelé, tak snad také proto, aby působili jako vzory pro své následovníky. To, že někdo získá hodně peněz formou dědictví, restituce (nic proti tomu) nebo pochybných transakcí, z něho ještě nedělá podnikatelskou osobnost, kterou by měla společnost oceňovat.

Kdo se dostal mezi prvních deset, si můžete najít na webu Reflexu. Je to trochu úsměvný mix Kellnera, Bakaly a Babiše s Jančurou, Bernardem a Lukačovičem. Těší mě, že jsem se aspoň jedním jménem trefil (moje odpovědi jsou v kurzívě níže). Pro koho byste hlasovali vy?

---

První jméno vyberu z hi-tech oboru, kde se pohybuji. Sériový podnikatel Roman Staněk je uznáván jako jedna z nejvýznamnějších osobností nejen českého nebo středoevropského, ale minimálně evropského významu, která dokázala vybudovat od píky dvě inovační firmy a úspěšně je prodat světovým gigantům. Držím mu palce i s jeho třetím nadějným start-upem Good Data, který využívá služeb vývojářů v Praze i Brně.

Dále vyberu Radima Jančuru, zakladatele firmy Student Agency, která postupně expandovala na několik trhů (au-pair pobyty, bus doprava, letenky) a nyní si troufá dokonce konkurovat nenasytnému molochu Českých drah.

Za úspěšné podnikatele také považuji všechny ty odvážné dámy a pány, kteří riskují své peníze a pověst v podpoře nekomerční kultury, čímž do značné míry suplují roli státu. Za všechny třeba Fero Fenič a Čestmír Kopecký.

Co Vás osobně nejvíce ve vývoji českého podnikatelského prostředí od roku 1989 překvapilo? Jaké byly nejdůležitější zlomové momenty?

Stále mě překvapuje, jak české vlády komplikují život především střední třídě a těm zaměstnancům, kteří uvažují o tom stát se osobou samostatně výdělečnou a na stát tolik nespoléhající. Také marně čekám, kdy budou u nás možné daňové asignace a kdy se začne odlišovat, zda poskytuji dar (a dostávám za to reklamu) zdravotnictví, školství, kultuře nebo sportu. Hádejme třikrát, kde se to dnes nejvíc vyplácí, a zda je to tak správné. ]]> tag:park.cz,2009:index.php/site/index/1.2463 2009-06-26T12:51:00Z 2009-06-26T12:59:07Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz Kreativní průmysly (vydal Divadelní ústav s podporou Ministerstva kultury) Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Než se dočkáme překladu Floridova Vzestupu kreativní třídy, doporučuji zájemcům nahlédnout sem alespoň pro ujasnění si výčtu odvětví, která pod tyto termíny spadají.

Pojítkem spojujícím rozličná kreativní odvětví je podle britského think tanku Work Foundation tzv. expresivní hodnota, která vyjadřuje hodnotu estetickou, spirituální, společenskou, historickou, symbolickou a hodnotu původnosti. Akademických definic najdete v knize několik, podívejme se spíše na ty používané v praxi při tvorbě národních nebo regionálních strategií.

Ve Velké Británii výčet zahrnuje reklamní průmysl, architekturu, trhy s uměním a starožitnostmi, počítačové hry a videohry, řemesla, design, módní návrhářství, filmový a videoprůmysl, hudební průmysl, scénická umění, nakladatelský průmysl, software a rozhlasové i televizní vysílání (tady je zajímavé nezahrnutí přenosů po internetu). Za povšimnutí stojí velikost tohoto segmentu, který měl v celé zemi v roce 2004 činit 7.3% hrubé přidané hodnoty (na rozdíl od hrubého domácího produktu zohledňuje též dotace či jiné formy státní podpory daného sektoru při výpočtu jeho podílu na růstu ekonomiky), což je dvakrát více než např. v cestovním ruchu nebo finančním sektoru.

V Singapuru používají jednoduchou definici "průmyslová odvětví, která se inspirují kreativitou, zejména uměním a kulturou, a zároveň mají potenciál vytvářet ekonomické hodnoty prostřednictvím tvorby a vytěžování duševního vlastnictví" - i jednoduchý výčet - umění, média, design, software a IT služby. Na webu jsou volně ke stažení dokumenty jejich dlouhodobé strategie.

Austrálie vychází z přístupu prof. Johna Howkinse (mohli jste ho v dubnu potkat na pražské konferenci Forum for Creative Europe) a ve výčtu uvádí autorskoprávní průmysly (veškeré výstupy s autorskoprávní ochranou plus výtvarné umění a architektura), patentové průmysly (ICT, farmaceutický, vesmírný nebo automobilový průmysl a průmyslový design) a průmysly ochraných známek.

Cikánkova kniha zmiňuje i některá specifika - např. nemožnost zařadit kreativní průmysly do řetězce tradičních průmyslových odvětví (ty jsou pojmenovány podle svých výstupů na rozdíl od kreativních průmyslů, kde je kreativita vstupem), neschopnost kreativních průmyslů sdružovat se v profesních asociacích a v odborech nebo neexistence jednoho statistického rámce, což ztěžuje kvantifikaci kreativních průmyslů.

Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst. ]]> tag:park.cz,2009:index.php/site/index/1.2462 2009-06-26T10:35:00Z 2009-06-26T13:02:22Z Vlastimil Veselý vesely@park.cz NowEurope.com (o ICT trendech a možné spolupráci ICT firem a výzkumných pracovišť ve střední Evropě) a v češtině na Brnopolis.eu (o mezinárodním rozvoji města a kreativní třídě v Brně).

Většinu času jsme poslední měsíce věnovali mezinárodnímu projektu CITT a také podpoře místního neziskového projektu. Ten byl nedávno k naší radosti vybrán mezi sedmičku evropských iniciativ prezentovaných v Bruselu na dubnovém Fóru tvořivosti. Kromě toho jsme jaro zasvětili dokončování ICT průzkumu v Brně (k tomu se vrátím samostatným článkem) a přípravě a spolupořádání významné mezinárodní ICT akce.

Za poslední měsíce jsem měl možnost nahlédnout pod pokličku několika projektů a akcí realizovaných ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP, jak se s oblibou píše). A ještě víc než dřív se skláním obdivem před jednotlivci, kteří díky vlastnímu nadšení a navzdory symbolickým rozpočtům a všudepřítomné byrokracii dokáží po malých krocích tvořit smysluplná řešení, na nichž mohou další stavět. Uznání si zaslouží nejen za výsledky, ale i za samotný proces jejich vzniku. Svojí nakažlivou aktivitou totiž inspirují ostatní k tomu, aby také zkoušeli nové postupy, udělali něco navíc a nespoléhali jen na úředníka nebo nadřízeného, kterému to spadá do agendy.

Ten kontrast s velkými ambiciózními akcemi iniciovanými shora, ať už v oblasti kultury nebo vědy, je někdy bolavý. Na jedné straně se tyto těší nesrovnatelně štědřejším prostředkům, na druhé straně důležitější než vlastní cíl snažení zde často bývá formalismus, divadlo pro nadřízené (politiky) a uvažování jen v krátkodobém horizontu (protože zde nikdo nepočítá náklady za ztrátu dobré pověsti). Příznačná je neochota otevřeně diskutovat a sdílet informace.

Obávám se, že tento střet kultur je hlavní překážkou efektivnější alokace veřejných peněz na aktivity, které neziskovky nebo privátní sféra umějí lépe než veřejné instituce. Nestačí spoléhat na lidsky kompatibilní pracovníky, kteří jsou šťastnou náhodou ve funkcích. Potřebujeme systémová pravidla, která budou motivovat nápadité a odvážné projektové manažery (v zahraničí se pro ně vžil termín intrapreneurs) za rozjezd dlouhodobě udržitelných projektů.

Možná z toho časem vznikne delší text, prozatím uvítám vaše zážitky nebo názory na to, za jakých podmínek se ve vašem okolí daří PPP spolupráce. Zatím přidávám tři tipy na články, které vybočují z té šedi v nejčtenějších denících. O léčení krize ekonomy psal ještě v době NERVu Ivan Gabal, ale připadá mi to stále aktuální. Do živého umí hezky zatnout i Jiří Hlavenka na svém Blocu - např. s obranou pravdy a lásky nebo o hospodaření rodiny a státu.

Pokud okolnosti dovolí, měli bychom se tu už potkávat zase častěji - s kratšími texty a bez obrázků... ]]>