First Innovation Park

PF 2o1o: Hlavu vzhůru, hrajeme podle vlastních not

2010-01-06T18:04:00Z

Děkujeme všem, se kterými jsme měli možnost letos spolupracovat. Do nového roku 2010 vám přejeme osobní spokojenost a ty správné noty, podle kterých vyhrávat.

Kromě článků ve VIP nás můžete nadále sledovat na mezinárodním blogu NowEurope.com a na Brnopolis.EU. Těšéme se na viděnou na dalších neformálních setkání OpenCoffee a v březnu pak ve Vídni na akci, o které se od nás ještě dozvíte.

Nenechme se otrávit, neodlétejme do teplých krajů předčasně a buďme slyšet

Zbytečné technologie aneb čeho se zbavit

2010-01-06T12:17:00Z

Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu.

Jedna ze zmíněných technologií je výběhová i na české poměry a přesto se s požadavkem na zadání faxového čísla pravidelně ve formulářích setkáváme. Někdy webové formuláře na vložení údaje dokonce trvají a to se pak ode mě tedy dozví věci. Zajímavější jsou však v Elganově přehledu jiné položky.

V první řadě vizitky a ovladače domácí zábavy. Řešení obou životních situací spojuje klíčová technologie budoucnosti – chytrý mobil (viz předpovědi Gartnera v dalším článku ). Líbí se mi Elganovo podobenství, že darováním vizitky současně dáváme dotyčnému nudný úkol, který málokdo splní. Přidání kontaktu by dnes opravdu měla být spíš záležitostí dvojkliku na PDA nebo mobilu, nikoli opakovaného vkládání dat každým příjemcem.

Se zmatky mezi domácími ovladači pro televizi, přehrávač, videorekordér, zesilovač a další zařízení našich domácností máme každý svoje zkušenosti. Nevím jak vy, ale já na nich nevyužívám ani polovinu tlačítek. Vcelku logicky vypadá tedy představa, že bychom i je mohli ovládat aplikacemi mobilního telefonu. Má lepší rozhraní, nabíjecí baterii a nehledáme jej tak často (a pokud přesto, můžeme si na něj nechat zavolat).

Ještě rychleji by mohli reagovat výrobci automobilů, kteří stále nabízejí v katalogu jako extra výbavu CD měniče a do palubních desek montují 12V zásuvky z 20. let minulého století. Nemohlo by už každé dnešní auto mít standardní zásuvku pro dobíjení mobilů a další elektroniky, abychom si nemuseli jen kvůli autu kupovat další adaptér?

Pro výrobce prémiových vozů by mělo být zahanbující, když si zákazníci platící stotisíc za extra výbavu, musejí dokupovat speciální kabely k napojení telefonu na audio systém auta místo toho, aby mohli použít standardní USB rozhraní. A nevím, zda zprávy o přehrávání hudebních souborů z pevného disku a o integraci mailu a Google Earth do luxusních vozů je ta správná cesta, když všechny tyto aplikace můžeme mít ve svém mobilu a v autě by nám stačilo jeho komfortní připojení na větší zobrazovací jednotku a na lepší reproduktory.

Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru.

Mobilní telefonie podle Gartnera a OECD

2010-01-04T23:59:00Z

Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je pro ČR poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě.

Podle loňské OECD studie, která porovnávala náklady na služby mobilních operátorů (vztažené k srpnu 2008) ve 30 zemích světa, patří ceny mobilních telefonních služeb v ČR k nejvyšším. Jako čtvrtí nejdražší se čeští operátoři umístili v kategorii průměrně aktivní uživatel (780 odchozích hovorů, 600 SMS a 8 MMS zpráv za rok) s průměrnými náklady 484 USD. Dražší služby nabízejí jen operátoři v Kanadě, Španělsku a USA. Ještě hůře jsme dopadli ve zbývajících kategoriích – málo aktivní a velmi aktivní uživatel (1680 hovorů, 660 SMS, 12 MMS za rok). V obou případech se čeští operátoři zařadili mezi trojici nejdražších.

Výsostně ožehavé je také téma mobilního internetového připojení, neboť v pokrytí našeho území sítěmi 3G všichni tři operátoři trestuhodně zaspali a regulátor k nim byl nadmíru shovívavý. Český uživatel se tak musí spokojit s nevalnými rychlostmi přenosu dat přes GPRS, příp. EDGE, za což má platit řádově stovky korun měsíčně (!). Počet uživatelů, kteří využívají mobilní internetové připojení od českých operátorů, přitom meziročně vzrostl skoro o 100% na současných 1,5 milionu (700 tisíc u T-Mobile, 600 tisíc u Telefónica O2 a 250 tisíc u Vodafone). Kdo se před lety těšil na konkurenční boj tří operátorů, ze kterého budeme mít užitek my zákazníci, musí být překvapivě zklamán. Trefně a bez obalu to jedné z konferencí letošního Invexu vyjádřil Patrick Zandl. Pokud jste neslyšeli jeho přednášku, pobavte se aspoň u slidů.

Pojďme se raději podívat, jak vypadá prodej mobilních telefonů. Podle analytiků společnosti Gartner se loni u nás prodalo asi 3,4 mil. mobilů, což je o půl milionu méně než loni. Letos má prodej vzrůst na 3,5 mil. kusů. Podobně ve světě poklesl loni prodej mobilů jen nepatrně na 1,214 miliardy a v příštím roce má vzrůst o 9% s tím, že průměrná cena přístroje se oproti loňsku snížila o 6% na 118 USD. Podíl chytrých mobilů (smart phones) měl na konci roku 2009 dosahovat 14%, což je skoro o čtvrtinu více než předchozí rok. Do konce roku 2013 by se měl jejich podíl zvýšit na 38%.

Pro rok 2012 Gartner předpovídá, že nejvýznamnějšími mobilními aplikacemi budou jednoduché převody peněz na bázi SMS a služby založené na znalosti polohy (počet uživatelů má ze současných cca 100 milionů vzrůst pětkrát). Do první desítky dále Gartner zařazuje mobilní platby (účtované přes operátora), vzdálený monitoring zdraví, bezkontaktní přenos dat na krátkou vzdálenost (cca 10 cm, např. při maloobchodním prodeji nebo jako náhrada vizitek a věrnostních karet) a mobilní hudba (tu už běžně používají miliony uživatelů, na nové obchodní modely však stále čekáme).

Přejme si, aby rok 2010 konečně přinesl změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.

Proč platíme nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě?

2010-01-04T23:34:03Z

Do zpráviček VIP Telegrafu se mi postupně sešly tři zprávy, které se opět vracejí k dlouhodobému problému české ekonomiky a její platební infrastruktury – totiž ke službám našich bank a jejich poplatkové politice. Podívejme se na všechny společně.

Společnost Scott & Rose v listopadu porovnala průměrné náklady na vedení účtu v několika středoevropských zemích. Analýza ukázala, že průměrný klient českých bank zaplatí při používání běžného účtu 63,65 eur ročně, zatímco v Rakousku jen 62,47 eur, v Maďarsku 52,76 eur, na Slovensku 48,88 eur a v Polsku dokonce jen 46,19 eur. Údaje vycházely z říjnových ceníků bank a z ČR byly do průzkumu zařazeny Česká spořitelna, ČSOB, Poštovní spořitelna, GE Money Bank, UniCredit Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank. Druhé nejdražší jsou české banky i při přepočtení na kupní sílu obyvatel podle tzv. Big Mac Indexu.

Podle jiné studie, kterou v září zveřejnila Evropská komise, máme u nás sedmé nejvyšší bankovní poplatky v celé Evropské unii (95 eur ročně). Nejvyšší se ukázaly být v Itálii (253 eur), Španělsku a Lotyšsku, nejnižší naopak v Belgii, Nizozemsku a Bulharsku (27 eur). Výsledky této analýzy byly v médiích hojně citovány, avšak méně již fakt, že průzkum byl založen na datech pocházejících převážně z roku 2007, a tak je otázka, zda současná situace není ještě horší (nedávno se u nás zvýšily poplatky za vedení platbních karet).

Již popáté můžeme na webu BankovniPoplatky.com volit nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR. První kolo hlasování končí 31. ledna, do finálového kola postoupí pět nejčastějších návrhů, vyhlášení výsledků pak proběhne začátkem března. Mezi navrženými poplatky nejsou ty "vítězné" z předchozích let - poplatek za příchozí platbu nebo vklad na účet, za výběr z bankomatu vlastní banky, za vedení běžného účtu a za nadměrný vklad. Přesto je z čeho vybírat, posuďte sami - např. poplatek za připsání úroku, za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě, za zjištění zůstatku přes bankomat, za účetní položku, za vklad na přepážce na vlastní účet nebo za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou.

Opravdu žijeme v roce 2010? V prostředí konkurenčního bankovního trhu, který reguluje Česká národní banka? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?

Je škoda, že ČNB trvalo tak dlouho, než snížila maximální lhůtu pro mezibankovní převod z účtu na účet ze tří na dva pracovní dny. Všimněte si, že ty dny musejí být pracovní, protože o víkendech a svátcích mají přece banky svoje servery vypnuté, aby si bity mohly odpočinout a úroky se zastavit.

Social Innovation Camp 16.-18. září v Bratislavě

2009-09-02T18:34:00Z

Loni v dubnu jsem tady psal o sociálních web službách pro neziskový sektor. V té době se v Londýně konala akce, která pomohla na svět užitečným projektům, které využívaly nových web technologií a současně umožnily, aby např. obyvatelé domů mohli úřadům nebo veřejným službám operativně nahlašovat a na mapě lokalizovat problémy s poškozením domu nebo aby se majitelé nepotřebných věcí mohli spojit se zájemci o ně v rámci jedné městské čtvrti.

Další Social Innovation Camp se konal v letošním červnu ve skotském Glasgow a v září se bude poprvé konat ve střední Evropě. Pořádají jej Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe (CEE Trust) 16.-18. září v Bratislavě. Inovátoři, web designéři, podnikatelé a geekové z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska tak mají šanci přeměnit svoje nápady (ale i ty, které jim předem zaslali např. neziskové organizace) do podoby fungující internetové služby, která řeší nějaký konkrétní sociální problém.

Uzávěrka přihlášek nápadů byla v pondělí, ale organizátoři na webu akce v tuto chvíli stále výzývají čtenáře k zaslání nosných nápadů. A myslím, že pokud jim podáte rozumný důvod, tak neodmítnou ani vaši účast. Nutnou podmínkou je ovšem schopnost komunikace v angličtině.

Termíny jako Participative web nebo User generated content už svými názvy odkazují na spolupráci mezi členy - třeba i početně malé - komunity, kterou spojují společné zájmy. Ať už jde o hodnocení kvalit veřejných služeb (např. místní policie jako v projektu MyPolice) občany nebo o výměnu zkušeností zahraničních vědců a studentů v regionu. Proto jsem byl loni zvědav, zda se mezi projekty Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje objeví některá služba sociálního webu.

Zatím jsem mezi nimi žádnou nenašel, ale možná se v souvislosti s úsporami na všech frontách ukáže, že investice stovek miliónů do tvrdé infrastruktury nemusí vždy přinést větší efekt než o několik řádů menší podpora vzniku a provozu web služby, jejíž výsledky budou na veřejnosti vidět už v řádu měsíců. Pokud tedy se svým nápadem neuspějete v Bratislavě, kontaktujte nás. Zajímají nás především web služby na podporu mezinárodní spolupráce, které bychom mohli využít pro aktivity Brnopolis.

Dnes začal příjem žádostí o inovační vouchery

2009-08-04T23:54:00Z

Ode dneška do 25. září 2009 přijímá Jihomoravské inovační centrum (JIC) žádosti o inovační vouchery na podporu výzkumné spolupráce mezi firmami a univerzitami. Pro malé a střední podniky (včetně OSVČ) z celé ČR se tak nabízí možnost získat jeden z 36 voucherů v hodnotě do 150 tisíc Kč na nákup výzkumných služeb od brněnských univerzit.

Vývoj produktu, procesu nebo služby, testování a měření, studie proveditelnosti, přístup k výzkumnému zařízení, navrhování prototypů, analýza vhodnosti použití materiálu. design produktu, tvorba byznys plánu k inovativnímu produktu, posouzení ekonomického dopadu, analýza trhu nebo marketingová strategie, inovační nebo technologický audit nebo vytvoření nového obchodního modelu jsou příklady záměrů, jejichž realizaci si můžete předjednat s pracovníkem VŠ.

Jeho nabídka na poskytnutí služby se pak přikládá k žádosti o inovační voucher. Jedna firma může podat maximálně jednu žádost. V případě převisu poptávky mají být vouchery přiděleny losem. Držitel voucheru univerzitě nejdříve zaplatí za službu a teprve poté mu je proplacena dotace. Realizace zakázek a proplacení dotací by měla probíhat od října 2009.

Pokud někomu připadá divné, že jsou do projektu zapojeny jen čtyři z brněnských univerzit (Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, VUT a Veterinární a farmaceutická univerzita), má to svoji logiku, neboť právě tyto patří společně s městem Brnem (finanční garant inovačních voucherů - doplněno 5.8.2009) a Jihomoravským krajem (financuje většinu projektů Regionální inovační strategie) mezi právnické osoby sdružené v JIC. Podivnějším faktem je spíš to, že podmínkou dotace není žádná finanční spoluúčast žadatele, což i při malém podílu obvykle motivuje k smysluplnějšímu využití zdrojů.

Některým dalším projektům Regionální inovační strategie se budeme věnovat na weblogu Brnopolis.

Nejúspešnější podnikatel podle Reflexu

2009-07-18T22:58:00Z

Líbí se mi nápad, se kterým přišel úvodem roku týdeník Reflex. Každý měsíc oslovuje "respektované osobnosti, aby ze svého středu vybrali postavu, která nejvýrazněji poznamenala jejich obor za posledních 20 let". Tedy žádná masová anketa, ve které mají vyhrát nejpopulárnější. Žádná soutěž o to, kdo je mezi lidmi nejznámější nebo se nejčastěji objevuje v médiích.

Prozatimní výsledky seriálu OSOBNOST XX vybraly Jana Svěráka za film, Jiřího Davida za výtvarné umění, Antonína Holého za vědu, Josefa Koudelku za fotografii a Josefa Pleskota za architekturu. Marek Hudema se v předposledním díle pokusil vybrat nej podnikatele a dostal se tím na dost tenký led. Na rozdíl od předchozích jde tahle profese napříč mezi obory a bylo tudíž mnohem obtížnější vybrat správně ty, kteří mají hlasovat. Tentokrát si nejsem vůbec jist, zda se to díky hlasům "nejbohatších Čechů, manažerů nejúspěšnějších firem, finalistů soutěže Podnikatel roku a vyučujících z vysokoškolských podnikatelských studií" podařilo.

Protože externě přednáším v MBA kursech, ocitl jsem se také mezi oslovenými a musím říct, že s otázkou jsem měl dost zásadní problém. Měli jsme totiž vybrat nejúspěšnější podnikatele výslovně podle množství nashromážděného majetku, přičemž nebylo důležité, jakým způsobem jej získali (abych nekřivdil, bylo zmíněno legálním). Škoda, že tato formulace otázky se pak u výsledků neobjevila.

Pokud mělo být tohle jediným kritériem, stačilo by nahlédnout do žebříčku Fortune nebo Forbes a nebylo nutné se nikoho ptát na jeho názor. Divil jsem se, že nemáme brát do úvahy způsob získání majetku a tedy to, zda je podnikatel úspěšný např. díky své nápaditosti, odvaze nebo pracovitosti. Mají-li být vedle architektů, vědců nebo režisérů vyzdvihováni jako osobnosti i podnikatelé, tak snad také proto, aby působili jako vzory pro své následovníky. To, že někdo získá hodně peněz formou dědictví, restituce (nic proti tomu) nebo pochybných transakcí, z něho ještě nedělá podnikatelskou osobnost, kterou by měla společnost oceňovat.

Kdo se dostal mezi prvních deset, si můžete najít na webu Reflexu. Je to trochu úsměvný mix Kellnera, Bakaly a Babiše s Jančurou, Bernardem a Lukačovičem. Těší mě, že jsem se aspoň jedním jménem trefil (moje odpovědi jsou v kurzívě níže). Pro koho byste hlasovali vy?

První jméno vyberu z hi-tech oboru, kde se pohybuji. Sériový podnikatel Roman Staněk je uznáván jako jedna z nejvýznamnějších osobností nejen českého nebo středoevropského, ale minimálně evropského významu, která dokázala vybudovat od píky dvě inovační firmy a úspěšně je prodat světovým gigantům. Držím mu palce i s jeho třetím nadějným start-upem Good Data, který využívá služeb vývojářů v Praze i Brně.

Dále vyberu Radima Jančuru, zakladatele firmy Student Agency, která postupně expandovala na několik trhů (au-pair pobyty, bus doprava, letenky) a nyní si troufá dokonce konkurovat nenasytnému molochu Českých drah.

Za úspěšné podnikatele také považuji všechny ty odvážné dámy a pány, kteří riskují své peníze a pověst v podpoře nekomerční kultury, čímž do značné míry suplují roli státu. Za všechny třeba Fero Fenič a Čestmír Kopecký.

Co Vás osobně nejvíce ve vývoji českého podnikatelského prostředí od roku 1989 překvapilo? Jaké byly nejdůležitější zlomové momenty?

Stále mě překvapuje, jak české vlády komplikují život především střední třídě a těm zaměstnancům, kteří uvažují o tom stát se osobou samostatně výdělečnou a na stát tolik nespoléhající. Také marně čekám, kdy budou u nás možné daňové asignace a kdy se začne odlišovat, zda poskytuji dar (a dostávám za to reklamu) zdravotnictví, školství, kultuře nebo sportu. Hádejme třikrát, kde se to dnes nejvíc vyplácí, a zda je to tak správné.

Kreativní průmysly

2009-06-26T12:51:00Z

Knížka Kreativní průmysly (vydal Divadelní ústav s podporou Ministerstva kultury) Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Než se dočkáme překladu Floridova Vzestupu kreativní třídy, doporučuji zájemcům nahlédnout sem alespoň pro ujasnění si výčtu odvětví, která pod tyto termíny spadají.

Pojítkem spojujícím rozličná kreativní odvětví je podle britského think tanku Work Foundation tzv. expresivní hodnota, která vyjadřuje hodnotu estetickou, spirituální, společenskou, historickou, symbolickou a hodnotu původnosti. Akademických definic najdete v knize několik, podívejme se spíše na ty používané v praxi při tvorbě národních nebo regionálních strategií.

Ve Velké Británii výčet zahrnuje reklamní průmysl, architekturu, trhy s uměním a starožitnostmi, počítačové hry a videohry, řemesla, design, módní návrhářství, filmový a videoprůmysl, hudební průmysl, scénická umění, nakladatelský průmysl, software a rozhlasové i televizní vysílání (tady je zajímavé nezahrnutí přenosů po internetu). Za povšimnutí stojí velikost tohoto segmentu, který měl v celé zemi v roce 2004 činit 7.3% hrubé přidané hodnoty (na rozdíl od hrubého domácího produktu zohledňuje též dotace či jiné formy státní podpory daného sektoru při výpočtu jeho podílu na růstu ekonomiky), což je dvakrát více než např. v cestovním ruchu nebo finančním sektoru.

V Singapuru používají jednoduchou definici "průmyslová odvětví, která se inspirují kreativitou, zejména uměním a kulturou, a zároveň mají potenciál vytvářet ekonomické hodnoty prostřednictvím tvorby a vytěžování duševního vlastnictví" - i jednoduchý výčet - umění, média, design, software a IT služby. Na webu jsou volně ke stažení dokumenty jejich dlouhodobé strategie.

Austrálie vychází z přístupu prof. Johna Howkinse (mohli jste ho v dubnu potkat na pražské konferenci Forum for Creative Europe) a ve výčtu uvádí autorskoprávní průmysly (veškeré výstupy s autorskoprávní ochranou plus výtvarné umění a architektura), patentové průmysly (ICT, farmaceutický, vesmírný nebo automobilový průmysl a průmyslový design) a průmysly ochraných známek.

Cikánkova kniha zmiňuje i některá specifika - např. nemožnost zařadit kreativní průmysly do řetězce tradičních průmyslových odvětví (ty jsou pojmenovány podle svých výstupů na rozdíl od kreativních průmyslů, kde je kreativita vstupem), neschopnost kreativních průmyslů sdružovat se v profesních asociacích a v odborech nebo neexistence jednoho statistického rámce, což ztěžuje kvantifikaci kreativních průmyslů.

Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst.

Ohlížení za střetem kultur

2009-06-26T10:35:00Z

Pár měsíců ticha na VIP mohlo u někoho vyvolat dojem, že firmu zachvátila krize nebo že jsem odletěl na sabbatical do dalekých krajin (a tohle mi zní opravdu lákavě). Skutečnost je jako obvykle mnohem přízemnější. Od nového roku se více věnujeme psaní na jiných místech - v angličině na NowEurope.com (o ICT trendech a možné spolupráci ICT firem a výzkumných pracovišť ve střední Evropě) a v češtině na Brnopolis.eu (o mezinárodním rozvoji města a kreativní třídě v Brně).

Většinu času jsme poslední měsíce věnovali mezinárodnímu projektu CITT a také podpoře místního neziskového projektu. Ten byl nedávno k naší radosti vybrán mezi sedmičku evropských iniciativ prezentovaných v Bruselu na dubnovém Fóru tvořivosti. Kromě toho jsme jaro zasvětili dokončování ICT průzkumu v Brně (k tomu se vrátím samostatným článkem) a přípravě a spolupořádání významné mezinárodní ICT akce.

Za poslední měsíce jsem měl možnost nahlédnout pod pokličku několika projektů a akcí realizovaných ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP, jak se s oblibou píše). A ještě víc než dřív se skláním obdivem před jednotlivci, kteří díky vlastnímu nadšení a navzdory symbolickým rozpočtům a všudepřítomné byrokracii dokáží po malých krocích tvořit smysluplná řešení, na nichž mohou další stavět. Uznání si zaslouží nejen za výsledky, ale i za samotný proces jejich vzniku. Svojí nakažlivou aktivitou totiž inspirují ostatní k tomu, aby také zkoušeli nové postupy, udělali něco navíc a nespoléhali jen na úředníka nebo nadřízeného, kterému to spadá do agendy.

Ten kontrast s velkými ambiciózními akcemi iniciovanými shora, ať už v oblasti kultury nebo vědy, je někdy bolavý. Na jedné straně se tyto těší nesrovnatelně štědřejším prostředkům, na druhé straně důležitější než vlastní cíl snažení zde často bývá formalismus, divadlo pro nadřízené (politiky) a uvažování jen v krátkodobém horizontu (protože zde nikdo nepočítá náklady za ztrátu dobré pověsti). Příznačná je neochota otevřeně diskutovat a sdílet informace.

Obávám se, že tento střet kultur je hlavní překážkou efektivnější alokace veřejných peněz na aktivity, které neziskovky nebo privátní sféra umějí lépe než veřejné instituce. Nestačí spoléhat na lidsky kompatibilní pracovníky, kteří jsou šťastnou náhodou ve funkcích. Potřebujeme systémová pravidla, která budou motivovat nápadité a odvážné projektové manažery (v zahraničí se pro ně vžil termín intrapreneurs) za rozjezd dlouhodobě udržitelných projektů.

Možná z toho časem vznikne delší text, prozatím uvítám vaše zážitky nebo názory na to, za jakých podmínek se ve vašem okolí daří PPP spolupráce. Zatím přidávám tři tipy na články, které vybočují z té šedi v nejčtenějších denících. O léčení krize ekonomy psal ještě v době NERVu Ivan Gabal, ale připadá mi to stále aktuální. Do živého umí hezky zatnout i Jiří Hlavenka na svém Blocu - např. s obranou pravdy a lásky nebo o hospodaření rodiny a státu.

Pokud okolnosti dovolí, měli bychom se tu už potkávat zase častěji - s kratšími texty a bez obrázků...

PF 2009

2008-12-30T12:30:00Z

Musím přiznat, že v tomto roce jsem věnoval psaní pro Virtuální inovační park méně času a tak letos vyšlo jen 8 vydání newsletteru. Hlavní důvody jsou dva. S našimi zahraničními partnery jsme na jaře znovu spustili mezinárodní blog NowEurope, kam píšu podobně zaměřené texty, se kterými se nechci úplně opakovat zde na VIP (občas udělám výjimku jako teď s pražským semifinále EVC).

Také jsem chtěl dodržet závazek, že se budeme s FIRST Innovation Park více podílet na projektu Brnopolis, což letos obnášelo nejen více psaní pro jeho blog, ale také uspořádání pěti tématických setkání OpenCoffee. Na tři z nich - ke spolupráci ICT firem a univerzitního výzkumu, k využívání online médií a k potřebám brněnských expatů - navážeme v nadcházející rok dalšími akcemi.

Jako inspiraci zatím nabízím následující video o tom, jak by mohla vypadat v dnešní době studentská práce mapující určité téma. A nejen studentská. Třeba to zaujme i ty, kteří spolupracují např. na strategických projektech, kde je třeba sbírat a kombinovat znalosti a náměty více lidí např. za projekt, školu, město nebo region, a kde by výsledek mohl být něčím víc než expertním názorem malé uzavřené skupiny.

Děkujeme všem, se kterými jsme měli možnost letos spolupracovat a do nového roku 2009 přejeme všem čtenářům VIP hodně zdraví, osobní spokojenosti a úspěchů i v případech, kdy se to zdá nemožné. PF 2009 ke stažení (75kB).

Výsledky terénního průzkumu ICT v Jihomoravském kraji

2008-12-30T12:21:00Z

Vedle našeho průzkumu ICT sektoru v Jihomoravském kraji (JMK), který provádíme v rámci mezinárodního projektu CITT (viz Děláme to s CITTem), realizovala v létě 2008 podobný průzkum společnost Berman Group – služby ekonomického rozvoje s.r.o. podle zadání JMK. Zpočátku mi připadlo neefektivní dělat v jednom roce dva velmi podobné průzkumy a oslovovat většinu respondentů dvakrát, když bylo možné oba průzkumy zkoordinovat a dohodnout se na společném postupu aspoň v někerých krocích, přičemž kraj mohl získat veřejně dostupné výsledky bezplatně. Časem se však ukázalo, že důvodů pro dva oddělené průzkumy existuje několik.

Za prvé JMK potřeboval realizovat průzkum podle stejné metodiky nejen pro ICT sektor, ale i pro čtyři další, a chtěl mít pro všechny stejného dodavatele. Za druhé průzkum JMK se orientoval na firmy s výrazným podílem technologického výzkumu a vývoje, přičemž nebylo primárně důležité, zda se jedná o začínající start-up s minimálním obratem nebo již roky etablovanou ICT firmu se stabilním obratem a vztahy v hodnotovém řetězci. Jinými slovy důraz byl položen více na zjištění potenciálu do budoucna než na snímek současné reality ICT sektoru jako celku.

Třetí rozdíl vidím v tom, že JMK vyžadoval pro účel tvorby Regionální inovační strategie od firem podrobnější a citlivější údaje (často neveřejného charakteru), než sbíráme my za účelem veřejného ICT přehledu. Z toho vyplývá pro JMK i závazek většinu zjištěných informací nepublikovat a tudíž závěrečná zpráva neuvádí v podstatě žádné konkrétní informace k jednotlivým firmám.

Přesto je Závěrečná zpráva z terénního průzkumu firem pro formulaci Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 pokrývající 41 firem velmi kvalitně zpracovaným dokumentem s mnoha cennými informacemi, který stojí za pozornost. Níže vybírám několik závěrů, které můžeme s naší firemní zkušeností potvrdit.

Firmy, které stavějí svoji konkurenční výhodu na znalostech oborových rozhraní, mají větší šanci generovat inovace, které jsou jedinečné a obtížněji napodobitelné, a mají tak potenciál vytvořit úplně nové trhy nebo obsadit nové segmenty těch stávajících.

Všichni oslovení manažeři upozorňují na neúměrně zatěžující a demotivující byrokracii státních úřadů, přičemž regionální samospráva je většinou vnímána jako součást státní správy.

Většina firem vyzdvihuje jako hlavní rozvojovou bariéru zásadní nedostatek IT specialistů, jejichž počet zdaleka neodpovídá aktuální poptávce. Z toho plyne neúměrně vysoká cena jejich práce a jejich mezi-firemní mobilita, která jen umocňuje ztráty z investic do lidských zdrojů.

Mimořádně vysoká mobilita IT specialistů ztěžuje řízení fluktuace zaměstnanců prostřednictvím obvyklých nástrojů, jako jsou mzdy a bonusy. Velkou roli hraje složení a atmosféra pracovního kolektivu, flexibilita pracovní doby (včetně možnosti práce z domova nebo odkudkoli pomocí ICT) a přístup k novým technologiím.

Častou stížností je zcela jednostranné zaměření IT absolventů, kterým vedle znalostí ICT chybí základy některého aplikačního oboru. Poptávána je zejména kombinace s obory jako ekonomie, elektro, strojírenství nebo matematika.

Příště se pokusím ze zprávy vybrat některé další závěry, které považujeme za trochu diskutabilní a ke kterým bychom uvítali i vaše názory.

Jaké bylo pražské semifinále European Venture Contest?

2008-12-29T09:47:00Z

259 inovačních firem z více než 700 přihlášených bylo vybráno z 24 zemí do sedmi semifinálových klání soutěže European Venture Contest, která se na podzim postupně konala v Bruselu, Stuttgartu, Linzi, Kodani, Pamploně, Eindhovenu a v listopadu též v Praze. Každé z nich poslalo do finále tři nejslibnější hi-tech firmy, většinou z oblastí ICT nebo biotechnologií. Minulý týden si z barcelonského finále odnesla hlavní cenu 90 tisíc eur dánská firma InMold Biosystems.

Na pozvání pořádající společnosti Europe Unlimited jsem se zúčastnil jako jeden ze členů poroty pražského semifinále a měl tak možnost porovnat přístupy k obchodním modelům pro využití nových technologií u skoro 30 firem ze Španělska, Německa, Francie, Británie, Maďarska, Polska, Slovinska, Chorvatska, Kypru a ČR. České ICT bylo zastoupeno firmami Direct Pay, PetaMem, OnTheRoad a Trgiman.

Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Každá firma má 7 minut na svoji prezentaci a 8 minut na zodpovězení otázek hodnotitelů, příp. ostatních prezentujících. Porota bere do úvahy na základě poskytnutého profilu firmy a její živé prezentace několik kritérií – podnikatelský potenciál, zkušenosti týmu, hodnotu produktu nebo technologie, konkurenční pozici na trhu, zájem o investici nebo partnerství a úroveň prezentace.

Z Prahy postoupily do finále dvě španělské a jedna německá firma - Goa Internet Services provozující internetový vyhledávač zaměřený na německý a španělský trh realit, Intelliglass vyrábějící aktivní dvojitá skla pro úsporu energií v budovách a RESprotect vyvíjející léčiva na prevenci chemorezistence. Nejlepších deset firem obdrželo navíc bezplatný vstup na European Venture Summit, který se konal začátkem prosince v Düsseldorfu. Mezi ně se dostal i český DirectPay.

Firmy se prezentovaly ve dvou paralelních sekcích a tak jsem nestihl vidět všechny, nicméně nejvíc mě zaujalo Agnitio, španělský dodavatel řešení hlasové identifikace pro veřejný sektor bezpečnosti, nebo Ontoprise, již rozvinutá německá firma nabízející softwarová B2B řešení založená na sémantické analýze textu. Obě firmy se umístily mezi nejlepšími deseti a určitě stojí za pozornost investorů.

Osobní poznámka na závěr? Takto kvalitně obsazených soutěží po Evropě mnoho není (s Europe Unlimited jsme tento formát pod hlavičkou First Tuesday CZ u nás poprvé představili před 6 lety) a možnost se pro českou firmu bezplatně zúčastnit (nejen prezentovat, ale i poučit se od ostatních a získat užitečné kontakty) bez dodatečných nákladů na cestování a ubytování je unikátní příležitostí, která se nemusí hned tak opakovat. Proto, myslím, byla škoda, že se nepřihlásilo více našich firem. Důvodem může být propagace vlastní akce, ke které jsem v ČR nezaznamenal žádnou informační kampaň ze strany Microsoftu jako hlavního partnera pražského semifinále.

Když znovu vyhraje jediný uchazeč

2008-10-29T23:36:00Z

V druhém tendru na dodavatele Státní pokladny (informačně-ekonomického systému Ministerstva financí) zvítězilo seskupení firem IBM, Hewlett-Packard, Logica a SAP ČR. Vítězný projekt má stát 2,19 mld Kč.

Co napsat o tom, když výběrové řízení na největší státní zakázku pro ICT obor je nejdříve zrušeno, protože v zadávací dokumentaci byl přímo uveden požadavek spojený s technologií jedné konkrétní firmy (SAP), která se sama o zakázku ucházela, a pak jej dotyčná firma stejně vyhraje, protože jediná konkurenční nabídka je vyřazena z důvodu formálního pochybení? Nedokážu to vyjádřit lépe než Jiří Hlavenka na svém blogu.

Také si nemyslím, že šlo o korupci a podvod. Ale zkouším se zamyslet nad tím, jak si soudný člověk má vysvětlit už druhý případ tohoto typu (před tím Internet do škol), který nelze nazvat jinak než ostudným tenderem. Buď jsou zástupci těch neúspěšných firem natolik naivní nebo hloupí, že investují stovky člověkohodin do zpracování nabídky, která je předem odsouzená k prohře, a nebo naši úředníci tak rafinovaní a moudří, že jen na základě formálních chytáků oddělí zrno od plev.

A nebo jde o náhodu, která se stává jednou, maximálně dvakrát, za sto let. Co myslíte?

Nestačí neškodit, pane ministře

2008-10-29T22:32:00Z

Loni se na Invexu poprvé konala netradiční konference, jejíž koncept přivedl na svět Petr Koubský. Letos se pod pozměněným názvem Invex Hi-Tech summit konal druhý ročník. Po dvou týdnech si procházím svoje poznámky a nejaktuálnější mi připadají čtyři...

1.
Vystoupení zástupce české vlády bylo typické - řekl si svoje a odešel. Ivan Langer několikrát zopakoval, že prioritou vlády je neškodit a informatizací státní správy nám šetřit nervy, čas a peníze. Následná prezentace Dany Bérové (nyní za Gartner) už více připomínala 21. století a bolesti evropského státu, které se obvykle diskutují na mezinárodních fórech o znalostní ekonomice.
Bývalá ministryně informatiky připomněla, že nestačí, když vláda nebude škodit. "Rychlejší výpisy z Czechpointu nevytvoří znalostní ekonomiku," narážela na postoje současného ministra, který se věnuje výhradně e-governmentu a další aktivity zrušeného ministerstva opustil.

2.
Další žena v diskusním panelu - Anna Kadeřábková, ředitelka Centra ekonomických studií VŠEM (čtenáři VIP si ji mohou pamatovat např. z tohoto článku) zmínila potřebu selektivné podpory oborů a mezi hlavními problémy rozvoje znalostní ekonomiky uvedla nízkou úroveň inovační poptávky firemního sektoru a nedostatečné propojení klíčových subjektů celého inovačního systému v ČR.
Na jednom slidu její prezentace je vidět, že zatímco v řadě indikátorů ČR zaostává za většinou zemí OECD, ve dvou je mezi prvními - v objemu inovací bez výzkumu a vývoje a v objemu inovací s veřejnou podporou.
A ještě něco. Ty úspěšné české inovační firmy jsou často dodavateli několika velkých firem ve velmi úzkém segmentu. Málo víme o takových příkladech.

3.
Anna Kadeřábková si také všimla, že v radách vlády sedí často lidé, kteří mají funkce a ne odbornost. Jejich hlavní motivací je tak hájit zájmy své skupiny. Co by jí na to asi řekl pan prezident, který už druhé funkční období tolik fandí lobbismu demokraticky zvolených fukcionářů a brojí proti samozvaným elitám, které si dovolují mluvit za někoho, kdo jim nedal mandát.

4.
Už poněkolikáté se na hlavní invexové konferenci objevilo téma homeworkingu - jako globálního trendu, který může firmám ušetřit spoustu peněz a zaměstancům vytvořit flexibilní pracovní podmínky. Zdá se, že se za poslední roky nic nezměnilo, a firmy stále tápou v tom, jak legislativně ošetřit např. vlastnictví domů poskytnutého počítače nebo pravidla bezpečnosti práce. Bylo by tak složité, např. pro Langerovo ministerstvo, které se stalo nástupcem zrušeného MIČR, udělat přehledné srovnání, jak to vypadá ve vyspělých zemích?

Dobrá data v sociálních sítích

2008-08-19T14:00:00Z

Jaký užitek máme z internetových sociálních sítí? V jakých životních situacích nám pomáhají? Podobně se na Twitteru ke Twitteru ptal Adam Javůrek, když začal sbírat osobní zkušenosti pro svůj článek. Ostatně můžete mu jej pomoci psát na Google Knol.

Zatímco mikroblogování holduje relativně úzká skupina té aktivnější části internetové generace (a neptejte se mě raději na její přesné věkové a profesní vymezení), využívání sociálních sítí obecně by mělo dnes už patřit, říkáte si možná, k běžné rutině organizací, které mají ve svém poslání slova jako spojovat, koordinovat, zprostředkovávat kontakty apod. Podle mé zkušenosti z českého prostředí je však k takovému stavu ještě hodně daleko.

Pokud bych měl vybrat jeden konkrétní efekt, který mohou firmě přinést sociální sítě, a pokusit se přesvědčit ty nejzarytější skeptiky, sáhnu po vděčném příkladu Romana Staňka, asi nejúspěšnějšího českého hi-tech podnikatele. Jeho v pořadí třetí start-up (předchozí Netbeans a Systinet odkoupily společnosti Sun a HP) nazvaný Good Data má vývojáře v Praze a Brně a nejúčinnějším kanálem jejich výběru bylo využití služby LinkedIn. A odkud to vím? Asi z jeho mikroblogování na Twitteru.