| Knížka Kreativní průmysly Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Zájemci si zde mohou ujasnit výčet odvětví, která pod tyto termíny spadají. Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst. |
 Přepsat studijní plány, nahradit zastaralý způsob řízení, zavést odložené školné a spolupracovat s podniky chtěla po univerzitách ex-ministryně školství Dana Kuchtová a její tým. Česko potřebuje flexibilní pracovní sílu, to ovšem není to, co školy produkují. To slýchávám od ICT manažerů již léta, teď však poprvé jsem něco takového slyšel z úst ministra. |
 Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu přineslo ve svém posledním čísle nadmíru zajímavý článek M. Beneše o důvodech zaostávání evropského výzkumu, který obnažuje i typické problémy české vědy a výzkumu. Z tezí o nekonkurenceschopnosti evropského výzkumu vzhledem k hlavním konkurentům, tedy USA a vyspělým východoasijským ekonomikám, vybíráme... |
 Na konci loňského roku schválila vláda Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím - 2006. Součástí je i shrnutí politik a opatření uskutečňovaných se záměrem podpořit vědu a výzkum u nás. O realizaci těchto politik a opatření má brzy přinést informace zpráva Rady pro vědu a výzkum. |
 Většina evropských zemí modernizuje svoji veřejnou správu rychleji než ČR. Podle kvality a dostupnosti veřejných služeb poskytovaných elektronicky jsme se loni umístili na 21. místě z 25 členských států EU. Čeští občané a podnikatelé tak mají objektivní nevýhodu ve srovnání se subjekty z jiných zemí EU. |
| V prosinci 2002 jsme zde publikovali Tři pilíře VIP na podporu znalostní ekonomiky, kde jsme se snažili co nejjednodušeji zformulovat hlavní kroky, které by měla vláda na tomto poli udělat. Po třech letech je tu pátá a poslední část ohlédnutí za tím, co se událo a změnilo, zaměřená na vysoké školství a na vědu a výzkum. |
| Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm nediskutuje na předních stránkách deníků. Jde v něm přece o to, co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá je ještě přesvědčit, aby si jej přečetli a zaujali k němu stanovisko. Podle něho bychom se pak mohli řídit v červnových volbách. |
| V prosinci 2002 jsme zde publikovali Tři pilíře VIP na podporu znalostní ekonomiky, kde jsme se snažili co nejjednodušeji zformulovat hlavní kroky, které by měla vláda na tomto poli udělat. S odstupem dvou let a devíti měsíců se ohlížíme za tím, co se událo a změnilo. Zde je čtvrtá část tohoto ohlédnutí zaměřená na podporu rozvoje podnikání. |
| V prosinci 2002 jsme zde publikovali Tři pilíře VIP na podporu znalostní ekonomiky, kde jsme se snažili co nejjednodušeji zformulovat hlavní kroky, které by měla vláda na tomto poli udělat. S odstupem dvou let a dvou měsíců se ohlížíme za tím, co se událo a změnilo. Zde je třetí část tohoto ohlédnutí zaměřená na e-procurement a elektronické hlasování. |
| V prosinci 2002 jsme zde publikovali Tři pilíře VIP na podporu znalostní ekonomiky, kde jsme se snažili co nejjednodušeji zformulovat hlavní kroky, které by měla vláda na tomto poli udělat. S odstupem dvou let a dvou měsíců se ohlížíme za tím, co se událo a změnilo. Zde je druhá část tohoto ohlédnutí zaměřená na dostupnost Internetu, broadbandu, zpřístupnění místních smyček a na roli regulátora. |
| V prosinci 2002 jsme publikovali ve VIP dokument s názvem Tři pilíře VIP na podporu znalostní ekonomiky. S odstupem stupem dvou let a dvou měsíců se chceme ohlédnout za tím, co se událo a změnilo. Rádi bychom to vzali poněkud podrobněji, než jen letmým konstatováním splněno/nesplněno, proto se budeme věnovat jednotlivým bodům postupně. |
| Stručný koncepční dokument s vizí konkurenceschopné České republiky, s čtivou analýzou současných ekonomických, společenských a technologických trendů je rozdělený na části věnované mj. informační infrastruktuře, e-governmentu, školství, zahraničním investicím a podpoře drobného podnikání. |
| V návaznosti na zprávu Světové banky věnující se také kandidátským zemím sestavil tým VIP stručný přehled kroků na podporu rozvoje znalostní ekonomiky a informační společnosti. Cílem první verze je především poskytnout materiál pro veřejnou diskusi, jejíž výstupy mohou iniciovat zpracování podrobnější analýzy a návrhu opatření pro vládní instituce. |
| Dokument, který od začátku roku zpracovávala expertní skupina ÚVIS, byl veřejnosti poprvé zpřístupněn v červenci s termínem připomínek do konce srpna. Jaký je obsah současné (nikoli ještě konečné) verze v porovnání se zelenou předchůdkyní? |
| Avizované sloučení Státní informační politiky a Národní telekomunikační politiky je konečně na světě v podobě návrhu k veřejné diskusi. Lacinejší Internet a telekomunikační služby však na rozdíl od koncepce eEurope+ nejsou prioritou. |
| V nedávném příspěvku VIP psal J. Peterka o Zelené knize elektronického obchodu, kterou zpracovává expertní skupina koordinovaná Úřadem pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Jaký je tedy aktuální stav a předpokládaný vývoj? Co je kritériem úspěšnosti? |
| V současné době je dokončována Zelená kniha o elektronickém obchodu a počátkem listopadu by měla být předložena do vlády. Otázkou ale je statut a další osud této knihy. |
| Pojem informační společnosti se v různých polohách dostává do popředí zájmů téměř všech vyspělých států světa. Stává se předmětem veřejné politiky a stává se explicitní nebo implicitní součástí vládních programů všech rozvinutých zemí světa. |
| Informační revoluce promění podobu vzdělání novými technologickými možnostmi, které informační technologie přinášejí, umožní podstatnou diversifikaci a individualizaci nabídky vzdělávacích příležitostí |