
Co napsat o tom, když výběrové řízení na největší státní zakázku pro ICT obor je nejdříve zrušeno, protože v zadávací dokumentaci byl přímo uveden požadavek spojený s technologií jedné konkrétní firmy (SAP), která se sama o zakázku ucházela, a pak jej dotyčná firma stejně vyhraje, protože jediná konkurenční nabídka je vyřazena z důvodu formálního pochybení? |
Loni se na Invexu poprvé konala netradiční konference, jejíž koncept přivedl na svět Petr Koubský. Letos se pod pozměněným názvem Invex Hi-Tech summit konal 2. ročník a řeč byla znovu o tom, jak si představujeme konkurenceschopnost ČR za pár let. Po dvou týdnech si procházím svoje poznámky a nejaktuálnější mi připadají čtyři... |
Hlavním argumentem Ivana Langera pro zrušení Ministerstva informatiky bylo, že jeho práci efektivněji zvládne úřad podřízený přímo premiérovi, který bude moci lépe bojovat proti rezortismu než jedno maličké ministerstvo. Jaká je realita rok poté? |
Český stát v roce 2007 přestal plnit Národní broadbandovou strategii, přestal přispívat na broadbandové projekty, nepokračuje v Národním programu počítačové gramotnosti a přestal pomáhat školám při zajištění jejich přístupu k Internetu. Zrušením Ministerstva informatiky (MIČR) také přestal existovat jeden konkrétní subjekt na straně státu, který jej reprezentoval v zahraničí ve vztahu k Internetu a obecně k ICT. |
Není to tak dávno, co Martin Říman personálně zlikvidoval Czech Invest a jím dosazený ředitel záhy na to ohlásil přestup jinam, a už o sobě zase dává vědět. „Před 9 lety stál Ondřej Neff v čele nadšené vzpoury nové a tehdy skoro revoluční internetové komunity, která protestovala proti podle ní vysokým poplatkům za připojení k vytáčenému internetu ... a internet měl podle vzbouřenců nějaké zvláštní právo na nižší ceny,“ napsal do Lidovek český ministr průmyslu a obchodu. |
Kdo jste byli v úterý v Rotundě na hlavní invexové konferenci, víte, že se od těch z minulých let lišila. Nejen názvem Invex Inside ICT Forum, ale především tím, že měla za cíl zbořit mýtus ICT průmyslu jako tahouna české ekonomiky. Její autor Petr Koubský, šéfredaktor měsíčníku Inside, kladl ve svém úvodním vystoupení provokativní otázky, které se mezi českými ICT manažery zatím moc nenosí. |
Přepsat studijní plány, nahradit zastaralý způsob řízení, zavést odložené školné a spolupracovat s podniky chtěla po univerzitách ex-ministryně školství Dana Kuchtová a její tým. Česko potřebuje flexibilní pracovní sílu, to ovšem není to, co školy produkují. To slýchávám od ICT manažerů již léta, teď však poprvé jsem něco takového slyšel z úst ministra. |
Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu přineslo ve svém posledním čísle nadmíru zajímavý článek M. Beneše o důvodech zaostávání evropského výzkumu, který obnažuje i typické problémy české vědy a výzkumu. Z tezí o nekonkurenceschopnosti evropského výzkumu vzhledem k hlavním konkurentům, tedy USA a vyspělým východoasijským ekonomikám, vybíráme... |
... Víru, že ideály v tomto státě mají ještě nějakou cenu, naději, že to tu ještě někdy bude vypadat tak, abych se za to nemusel stydět. Vlajka není symbolem stavu, ale právě naděje a víry. A ztratí-li člověk víru a naději, zbude jen prázdný symbol, kterým mávají opravdu pouze naivkové. My, realisté, jsme ji už dávno ve svém podvědomí spustili na půl žerdi. Jako na funuse... |
Úvodem června bylo zrušeno Ministerstvo informatiky, o jehož kompetence se podělily především Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nechci teď polemizovat, zda to byl správný krok. Některé státy podobné ministerstvo mají, některé řeší agendu centrálním útvarem podřízeným premiérovi. Podstatné teď spíše je, zda vůbec a případně jak vláda zajišťuje aktivity, o které se dříve staralo MIČR. A o tom mám velké pochyby.
|
Nebývá obvyklé, aby se podřízení ve státní správě tak zásadově postavili za svého vyhozeného šéfa, jako se teď stalo v agentuře CzechInvest. 80 % zaměstnanců podepsalo nesouhlas se způsobem odvolání ředitele a přes 50 pracovníků včetně celého vedení rezignovalo na svoje funkce. V CI se přitom podařilo vybudovat jednu z nejlépe fungujících státních agentur, která se vedle úspěchů při získávání zahraničních investic stala i motorem podpory inovačnícho podnikání.
|
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu Zákona o hospodářských stycích se zahraničím, podle níž by aktivity zahraničních komor měla řídit Česká hospodářská komora (HK). Podle jejího prezidenta Jaromíra Drábka mnohé z takto založených komor nevykazují žádnou činnost a nemusí ani zveřejňovat zprávy o svém hospodaření. Asi nepřekvapí, že reakce zahraničních komor byla odmítavá a velmi razantní. |
Nejde však jen o Mlynáře. Pokud by odvolací soud potvrdil rozsudek a z případu se stal precedens, jednou nohou v kriminále budou desítky děkanů, přednostů klinik a starostů, kteří musejí každý rok obcházet vzájemně si odporující předpisy a pokyny státních úřadů, aby vůbec zabezpečili chod své instituce nebo běžících projektů. |
Většina evropských zemí modernizuje svoji veřejnou správu rychleji než ČR. Podle kvality a dostupnosti veřejných služeb poskytovaných elektronicky jsme se loni umístili na 21. místě z 25 členských států EU. Čeští občané a podnikatelé tak mají objektivní nevýhodu ve srovnání se subjekty z jiných zemí EU. |
| Think tank se do češtiny nejčastěji překládá jako mozkový trust a je definován jako výzkumný institut poskytující rady a nápady k problémům politiky, obchodu apod. a obvykle podporující multidisciplinárně zaměřené intelektuály, kteří zpracovávají analýzy a doporučení. V českých poměrech chybí tradice think tanků i mecenáštví a malá velikost trhu ztěžuje financování projektů přinášejících efekt až v dlouhodobém výhledu. |
| Delegování pravomocí není jen součástí světa politiky. Před stejnou volbou stojíme i např. v oblasti hospodářství a kultury. Chceme se vydat cestou uvolňování kontroly, obcházení prostředníků a bourání starých norem nebo si místo toho chceme některé z pravidel a nárazníkových zón ponechat, a přetvořit ty, které jsou tradiční součástí naší společnosti? |
| Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm nediskutuje na předních stránkách deníků. Jde v něm přece o to, co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá je ještě přesvědčit, aby si jej přečetli a zaujali k němu stanovisko. Podle něho bychom se pak mohli řídit v červnových volbách. |
| Dnes v politice nepotřebujeme více demokracie, nýbrž méně demokracie. Tím nemyslím, že bychom měli volat po tyranech a diktátorech, ale měli bychom se spíše ptát, proč některé instituce uvnitř naší společnosti, například Federální banka nebo Nejvyšší soud, fungují tak dobře a jiné, například legislativní orgány, tak špatně. Správnou politiku úrokové míry nelze totiž vytvářet v atmosféře, jež je ovládána krátkodobě orientovaným myšlením. |
| Úspěch v tomto světě je zajištěn buď získáním uzlových bodů a skrytým budováním nových, nebo vynuceným a nikdy nekončícím přizpůsobováním trhů a cílových skupin, dobrovolným i vnuceným přepínáním identit, umožňujícím pružné propojování proudů v jakési energetické, finanční, informační by-passy. Marketing se stal nástrojem společenské kontroly a vytváří nestoudný rod našich pánů. |