| Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku. |
| Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech? |
 Závěrečná zpráva z terénního průzkumu firem pro formulaci Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 pokrývající 41 ICT firem je kvalitně zpracovaným dokumentem s mnoha cennými informacemi, který stojí za pozornost. Níže vybírám několik závěrů, které můžeme s naší firemní zkušeností potvrdit. |
 Naším záměrem je, aby průzkum neskončil jen sběrem několika čísel, faktů a názorů a jejich uspořádáním do tabulky pro srovnání mezi regiony. Snažíme se sestavit přehled toho nejlepšího, co Brno a jižní Morava v ICT nabízí. Včetně profilů a krátkých příběhů těch nejvýznamnějších firem i VŠ pracovišť. Včetně přehledu nejvýznamnějších mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. |
 Pro FIRST Innovation Park jsme získali společně s partnery v dalších zemích financování dvouletého projektu CENTROPE Information Technology Transfer (CITT). CENTROPE je označení pro středoevropský region čtyř sousedících zemí zahrnující Dolní Rakousy s Vídní a Burgenlandem, bratislavský a trnavský kraj, jižní Moravu s jižními Čechy a západomaďarský Moson a Sopron s Gyorem. |
 Digitalizace televizního vysílání je v současnosti jednou z nejproblematičtějších kauz v oblasti ICT v ČR. Samotný průběh změny, kterou můžeme označit za přelomovou, bohužel doprovází - pro naši veřejnou správu často typická - nedůslednost. Mj. o rozdílech mezi informační kampaní u nás a v UK a o okolnostech příchodu digitalizace do ČR pojednává studie Jana Kálala. |
 Čínský výzkum a vývoj vykazoval v posledních pěti letech meziroční nárůst o 20 %. Jihokorejský narostl desetkrát od roku 1971. Náklady na výzkum a vývoj v Indii se za posledních 10 let ztrojnásobily. Indičtí inženýři zaplavují svět – každým rokem v počtu 350 tisíc. Studie Atlas of Ideas, která začala jako průzkum výzkumu a inovací v Číně, Indii a Koreji se zaměřením na nové příležitosti pro spolupráci s Velkou Británií a Evropou, právě vstupuje do další fáze. |
 Na konci loňského roku schválila vláda Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím - 2006. Součástí je i shrnutí politik a opatření uskutečňovaných se záměrem podpořit vědu a výzkum u nás. O realizaci těchto politik a opatření má brzy přinést informace zpráva Rady pro vědu a výzkum. |
 Společnost Deloitte Touche Tohmatsu publikovala v březnu následující prognózu trendů pro technologie, média a telekomunikace v roce 2007. Význam jednoduchosti uživatelského rozhraní, nová etická, náboženská a zdravotní dilemata technologií ve formě protetických údů, umělých krevních buněk aj., význam koncových zařízení typu PDA a mobilních telefonů pro růst penetrace Internetu...
|
 Deset německých měst loni požádalo o vypracování studie, která by porovnala východní Německo s potenciálními oblastmi pro investice ve střední a východní Evropě. Prioritou bylo analyzovat a srovnat podnikatelské prostředí ne z hlediska finančních nákladů, ale z hlediska přidané hodnoty – kvality infrastruktury, rozsahu výzkumných aktivit, úrovně vzdělání obyvatel a obecně kvality života.
|
 40 str. studie Na cestě ke znalostní společnosti. Část druhá: Jak dál ... ? vydána Institutem pro sociální a ekonomické analýzy navazuje na předchozí publikaci Na cestě ke znalostní společnosti. Část první: Kde jsme ... ?. Autoři vedení Petrem Matějů v ní přinášejí zásadní doporučení pro řešení problémů českého školství. |
 Představujeme další studii zabývající se inovacemi, vývojem ICT trhů a jejich dopadem na ekonomiku a společnost. Letos v říjnu ji vydala OECD, která publikuje každý rok střídavě přehled vývoje informačních a komunikačních technologií a telekomunikací. 315 stran rozsáhlé analýzy obsahuje osm kapitol věnovaných globalizaci ICT sektoru a služeb. |
 "Je třeba okamžitě a od základu změnit způsob, jak většina evropských zemí financuje univerzity, jak zdaňuje investice, spravuje patenty a reguluje pracovní trh," zdůrazňuje šéfredaktor Science|Business a předkládá nezávislý liberální pohled na to, co je třeba změnit pro podporu inovací a přiblížení podnikání, vědy a výzkumu. Inovační manifest přináší ve čtyřech částech devět doporučení. |
| V minulých dvou článcích jsme čtenářům VIP představili Ročenku konkurenceschopnosti ČR 2005, kterou zpracoval tým pod vedením Anny Kadeřábkové, a hodnocení indikátorů inovační výkonnosti, podle nichž je ČR srovnávána s ostatními zeměmi EU. V tomto článku, který celou sérii uzavírá, se budeme věnovat pozornost kvalitě lidských zdrojů. |
| V minulém článku Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR jsme čtenářům VIP představili Ročenku konkurenceschopnosti 2005, kterou zpracoval tým pod vedením Anny Kadeřábkové, a pět skupin indikátorů, podle nichž je ČR srovnávána s ostatními zeměmi EU. V tomto článku se zaměříme na hodnocení vybraných indikátorů patřících do skupiny kritérií inovační výkonnosti. |
| Čtenářům VIP představujeme další studii zabývající se inovacemi, vývojem a výzkumem. 133-stránková Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005 byla zpracována Centrem ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu a Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu pod vedením Anny Kadeřábkové. |
| Čtenářům VIP představujeme další studii zabývající se inovacemi, vývojem a výzkumem. 52-stránkový dokument s názvem Národní inovační systémy - podnikové zdroje a podnikatelské prostředí, který se opírá o zahraniční a domácí průzkumy inovačních firem, letos vydalo Centrum ekonomických studií VŠEM a jeho autory jsou Karel Müller a Martin Srholec. |
| Nedávno jsme zde publikovali výsledky průzkumu, který v rámci projektu NETIES mapoval zkušenosti těch malých a středních firem, které se již zúčastnily některého z projektů tzv. rámcových programů EU. Tentokrát se podíváme na výsledky průzkumu, který se zaměřoval na zájem o účast v projektech 6. rámcového programu mj. u těch firem, které ještě žádné zkušenosti nemají. |
| Jedním z cílů projektu NETIES je zmapovat zkušenosti středoevropských firem z mezinárodních vývojových projektů spolufinancovaných z rámcových programů. Během 18 měsíců jsme shromáždili odpovědi 55 českých firem působících především v oblasti ICT. S některými z nich probíhaly i hloubkové rozhovory vypovídající více o jejich zkušenostech, přínosech a úskalích účasti v projektu. |