| BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně. Program toho nadcházejícího v Brně můžete ještě rozšířit nabídkou vlastní přednášky. |
 Jako inspiraci zatím nabízím následující video o tom, jak by mohla vypadat v dnešní době studentská práce mapující určité téma. A nejen studentská. Třeba to zaujme i ty, kteří spolupracují např. na strategických projektech, kde je třeba sbírat a kombinovat znalosti a náměty více lidí např. za projekt, školu, město nebo region. |
 Teprve šikovní doktorandi se stávají tvůrčím základem vědeckého výzkumu a teprve určitá část výsledků vědeckého výzkumu je vhodná ke komercializaci. Zdá se mi, že současné aktivity jsou zaměřeny na nastavování pravidel pro ty, kteří se dostali na vrchol. A byl bych raději, kdyby se připravoval horský průvodce umožňující, aby se co nejvíc průkopníků dostalo na pomyslné inovační hoře co nejvýš. |
 Přepsat studijní plány, nahradit zastaralý způsob řízení, zavést odložené školné a spolupracovat s podniky chtěla po univerzitách ex-ministryně školství Dana Kuchtová a její tým. Česko potřebuje flexibilní pracovní sílu, to ovšem není to, co školy produkují. To slýchávám od ICT manažerů již léta, teď však poprvé jsem něco takového slyšel z úst ministra. |
 Kulatého stolu týdeníku Ekonom se zúčastnili rektoři prof. Richard Hindls z VŠE, prof. Vlastimil Růžička z VŠCHT a prof. Václav Havlíček z ČVUT. Z diskuse jsme pro čtenáře VIP vybrali několik citátů. Mají české firmy zájem o výzkum? Proč v ČR nejsou daňové asignace jako v jiných zemích? Nebrání vnitřní pravidla fakult efektivnímu řízení instituce a kariérnímu růstu schopných vědců?
|
 40 str. studie Na cestě ke znalostní společnosti. Část druhá: Jak dál ... ? vydána Institutem pro sociální a ekonomické analýzy navazuje na předchozí publikaci Na cestě ke znalostní společnosti. Část první: Kde jsme ... ?. Autoři vedení Petrem Matějů v ní přinášejí zásadní doporučení pro řešení problémů českého školství. |
 Podle zadání Evropské asociace univerzit realizovala loni švýcarská firma Reichert Consulting kvalitativní průzkum a studii porovnávající inovační prostředí a roli univerzit pro rozvoj znalostních regionů v Manchesteru, Barceloně, Brně a dánsko-švédské aglomeraci Oresund. Pro potřebu transatlantického srovnání byl do průzkumu zařazen i kanadský Montreal. |
 Díky Internetu dnes podléhá asi 20 % všech pracovních míst bílých límečků globální konkurenci (pro střední Evropu především z Asie, ale i z Balkánu). České vysoké školy přitom nestíhají uspokojit ani polovinu poptávané ICT kapacity u nás působících firem. Česká imigrační politika navíc nedělá velkého rozdílu mezi kopáčem a hi-tech odborníkem s doktorským titulem z Ukrajiny nebo Bulharska. K čemu to asi povede? |
| České vysoké školství dnes zvládá tři velké transformace současně. Vyspělý svět v době, kdy jsme k němu nepatřili, objevil klíčovou úlohu právě tohoto sektoru národního hospodářství a zároveň masy lidí nejrůznějších povolání zjistily, že doba zaměstnání zajištěného na celý život skončila. Na univerzity se začaly hrnout davy, a demokratické společnosti se neodvážily postavit se proti svým občanům. |
| Stručný koncepční dokument s vizí konkurenceschopné České republiky, s čtivou analýzou současných ekonomických, společenských a technologických trendů je rozdělený na části věnované mj. informační infrastruktuře, e-governmentu, školství, zahraničním investicím a podpoře drobného podnikání. |
| Čtvrtou studií, kterou představujeme čtenářům VIP, je závěrečná zpráva expertní skupiny Evropské komise z února 2004 Education for Entrepreneurship, která vychází ze srovnání podpory podnikatelských dovedností v rámci vzdělávacího systému v 15 členských zemích EU, v té době 9 přistupujících zemích a dále v Norsku a na Islandu. |
| Země, které nedokážou zajistit expanzi vzdělávacích systémů a stávají se pouze pasivními „příjemci“ nových technologií, aniž vlastním výzkumem přispívají ke zrychlování inovačního cyklu, se v ekonomické konkurenceschopnosti, globální ekonomické soutěži i v životní úrovni dostávají do stále nevýhodnější pozice. |
| Kdo rozhodl, že se místo přímého připojování škol k Internetu bude budovat nákladná celorepubliková páteřní síť (školský intranet), kterou stát do roku 2005 se vším všudy zaplatí, ale která je a nadále zůstane ve vlastnictví generálního dodavatele? |
| K nedávno vystavenému záznamu diskuse čtyř (pro)rektorů na invexovém Start-Ups jsme se vrátili dvěma otázkami a seminářem First Tuesday Academic, který se konal na VUT v Brně 12.2. Zde jsou jejich názory na podnikání vysokých škol a legislativní bariéry. |
| Ve třech předchozích vydáních VIP Direct jsme informovali o pozadí výběrového řízení na generálního dodavatele informační a komunikační infrastruktury v rámci realizace Státní informační politiky ve vzdělávání. Jak se situace dále vyvíjí? |
| Ministerstvo školství vypsalo dne 18.4.2001 obchodní veřejnou soutěž na generálního dodavatele v rámci realizace projektu SIPVZ. Jak ale celé řešení projektu vypadá? Naplní se dosavadní signály, které vyvolaly spíše obavy a kritiku? |
| Využití informačních technologií ve vzdělávání není nic nového. V posledních letech se osobní počítače prosadily i v podpoře výuky. Počítače se staly výkonnějšími, multimediální aplikace daly uživatelům svobodu pracovat s nimi po svém, ale přesto ... |
| Globální informační sítě typu Internetu znamenají demokratizaci přístupu k trhům a informacím. Prostředí informační ekonomiky bude vystavovat kamenné školy tržní soutěži s dalšími zdroji informací a znalostí… |
| Z hlediska rozvoje telekomunikačního trhu je Finsko zemí zaslíbenou. Konkurence 47 telekomunikačních společností umožňuje nabídnout poplatky a tarify, které jsou nejnižší na světě. |