| Proto víc spoléháme na Google, blogy a mikrozápisky našich spřízněných na Facebooku nebo Twitteru. Máme s nimi společné zájmy a tak věříme, že nám s určitou pravděpodobností objeví relevantnější informace než selekce nám cizích redaktorů v tradičních médiích. Nad tím, do jaké míry to jsou skutečně relevantní informace, se zamýšlí Eli Pariser v jedné z přednášek na konferenci TED. |
| BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně. Program toho nadcházejícího v Brně můžete ještě rozšířit nabídkou vlastní přednášky. |
| Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu. Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru. |
| Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku. |
 Jaký užitek máme z internetových sociálních sítí? V jakých životních situacích nám pomáhají? Pokud bych měl vybrat jeden konkrétní efekt, který mohou firmě přinést sociální sítě, a pokusit se přesvědčit ty nejzarytější skeptiky, sáhnu po vděčném příkladu Romana Staňka, asi nejúspěšnějšího českého hi-tech podnikatele. |
 Pokud někoho zaujala studie Atlas of Ideas o vzestupu inovací v Číně, Indii a Jižní Koreji, doporučuji jeho pozornosti další projekt Charlese Leadbeatera – We think. Ve své knize se zaměřuje na to, jak uživateli řízené inovace mění fungování organizací a jak se uživatelé stále více stávají spolutvůrci produktů a služeb. |
 Jiný rozměr však Twitter dostává, když jste v terénu a přes mobil reportujete aktuální zážitek z čekárny u zubaře nebo od lahvinky dobrého vína (takový mikrobloger je ovšem na zabití). Doprovodit textík fotkou z reálu posouvá význam ještě o kus dál. |
 Hledáte inspiraci pro vývoj web 2.0 služeb? Vedle dravých start-upů můžete najít zajímavé tipy i v neziskovém sektoru. Na několik jsem narazil na webu londýnského Social Innovation Camp, kde se úvodem dubna v diskusích cizelovaly nápady a na závěr pak hodnotily a odměňovaly ty nejlepší projekty. |
 Teprve šikovní doktorandi se stávají tvůrčím základem vědeckého výzkumu a teprve určitá část výsledků vědeckého výzkumu je vhodná ke komercializaci. Zdá se mi, že současné aktivity jsou zaměřeny na nastavování pravidel pro ty, kteří se dostali na vrchol. A byl bych raději, kdyby se připravoval horský průvodce umožňující, aby se co nejvíc průkopníků dostalo na pomyslné inovační hoře co nejvýš. |
 Čínský výzkum a vývoj vykazoval v posledních pěti letech meziroční nárůst o 20 %. Jihokorejský narostl desetkrát od roku 1971. Náklady na výzkum a vývoj v Indii se za posledních 10 let ztrojnásobily. Indičtí inženýři zaplavují svět – každým rokem v počtu 350 tisíc. Studie Atlas of Ideas, která začala jako průzkum výzkumu a inovací v Číně, Indii a Koreji se zaměřením na nové příležitosti pro spolupráci s Velkou Británií a Evropou, právě vstupuje do další fáze. |
 Společnost Deloitte Touche Tohmatsu publikovala v březnu následující prognózu trendů pro technologie, média a telekomunikace v roce 2007. Význam jednoduchosti uživatelského rozhraní, nová etická, náboženská a zdravotní dilemata technologií ve formě protetických údů, umělých krevních buněk aj., význam koncových zařízení typu PDA a mobilních telefonů pro růst penetrace Internetu...
|
| Technologie vyhledávání totožného nebo podobného obsahu v obrazových datech dnes již není nic nového. I běžný televizní divák zná aplikace v oblasti kriminalistiky hledající shodu mezi otisky prstů nebo porovnávající obličeje hledaných osob. Málokdo z nás si však zatím mohl takovou aplikaci vyzkoušet v reálném čase. |
| Také jste si stáhli z Internetu český překlad Kunderovy Totožnosti? Na ruském serveru lze stále najít PDF soubor, ale weblog na Bloggeru již Google odstranil. Byla u něj zajímavá diskuse, která mne donutila poctivě přemýšlet o argumentech obou stran. |
| Velký potenciál virtuálních komunit leží v tvorbě hodnoty na základě rychle rostoucích výnosů. Jinými slovy relativně nízké variabilní náklady a síťový efekt v prostředí globálního Internetu umožňují neobvykle rychlý růst hodnoty v komunitě po dosažení kritického množství (členů, členských profilů, inzerentů, dodavatelů, transakčních profilů a transakcí). |
| Narodil se ve Vídni otci Rakušanovi a matce Angličance. Začal pracovat jako žurnalista a pak byl 4 roky v Anglii jako investiční bankéř. Před 2. světovou válkou se odstěhoval do USA. Byl posedlý kontaktem s praxí, celý život radil praktikům jak řídit, i když on sám se praktickému řízení věnoval jen krátce jako děkan Business School. Nikdy se nezapojil do politiky. |
| Třetí analytickou studií, kterou představujeme čtenářům VIP, je práce londýnského neziskového think tanku DEMOS s názvem Europe in the Creative Age, která se zabývá vlivem tvořivosti na ekonomickou konkurenceschopnost ve 14 evropských zemích. |
| Internetová revoluce měla obrátit svět vzhůru nohama. To se nestalo – a zřejmě ani nikdy nestane. Internet a příbuzné technologie přesto mění náš život. Změna je pomalejší a méně přímočará, než se předpokládalo v devadesátých letech. To neznamená, že je také méně zásadní. Spíš naopak. |
| Ve vyspělých zemích se už nikdo nepozastavuje nad tím, že firmy stěhují manuální práci („modré límečky“) do levnějších zemí v takové míře, jak je to jen možné. Ale co límečky bílé, tedy osoby pracující především svou hlavou? Uplynuly jen tři roky a z nemožného se stává trend desetiletí a nové strašidlo pro pracovní místa ve vyspělých zemích. |
| Vyspělé státy se obvykle snaží ulehčit malým firmám podnikatelský start a stimulovat jejich rozvoj, např. formou zjednodušeného výkaznictví nebo možností ucházet se o různé formy podpory. Nedávno byla vyhlášena nová pravidla, která posunují limity pracovníků a ročního obratu a zavádějí novou kategorii, tzv. mikropodniky. |